– A jak to mám všem vysvětlit, proč nejsi na oslavě maminky? – Zeptal se muž rozpačitě

Dobré zprávy

A jak vlastně vysvětlím všem, proč nebudeš na mamčině oslavě? zeptal se rozpačitě manžel.

Děkuju, bylo to moc dobré, řekl manžel a odsunul talíř. Katko, potřebuju s tebou něco probrat.

Víš co, Míšo? Já možná i tuším, o co půjde.

Opravdu? A o co tedy?

O narozeniny tvojí maminky.

No jasně. Dneska je už desátého, a ona slaví osmnáctého, povzdechl si Michal.

No a dvacátého slavím já. To doufám nezapomínáš? zvedla obočí Kateřina.

Samozřejmě, že ne, miláčku

Nezačínej, Míšo, rovnou říkám NE!

Ale vždyť ani nevíš, co ti chci navrhnout, zkoušel to Michal.

Ani to vědět nechci! Prostě jsem si na sobotu zarezervovala stůl v restauraci pro deset lidí. Osm mých hostů a zbytek jsme my dva. Pokud se tedy budeš chtít uráčit přijít. Jestli ne, zvládneme to i bez tebe.

O pikantnost nebyla nouze tchyně slaví osmnáctého září, Kateřina dvacátého.

A už třetí rok měl Michal nervy na pochodu, protože se snažil nějak zorganizovat dvě oslavy, aby neurazil ani mámu, ani manželku. Dosud marně.

Katko, máma navrhuje, abychom to spojili obě narozeniny v sobotu u ní v bytě. Dává to smysl, ne? Proč dvakrát běhat a platit, když se to dá udělat najednou? Navíc ve čtvrtek by asi stejně půlka příbuzenstva nemohla, ale sobota je nejlepší.

Míšo, kdo ti řekl, že chci na své oslavě vidět tvoje sestřenice, bratrance, neteře? Pozvala jsem svoje kamarády a všechny je znáš, mimochodem.

Máma se urazí, povzdechl Michal.

A to, že už dva roky já jsem uražená, nevadí? To se nepočítá? Nebo už jsi zapomněl?

No přece nebylo to tak hrozné.

Nebylo? Tak si připomeňme. Předloni: vzali jsme se v dubnu, v září tvoje máma slavila kulatiny. Cos mi tenkrát řekl?

Kateřinko, mámě je šedesát, chce to doma, v rodinném kruhu, takže v sobotu nic neplánujeme!

Já pak půl pátečního dne a sobotní dopoledne loupala, krájela, vařila a nakládala v kuchyni tvé mámy.

V sobotu jsem pak lítala mezi obývákem a kuchyní jak kříženec číšníka a Popelky. A hádej co nikdo si ani nevzpomněl, že mám narozeniny!

Ale Zuzana ti popřála, bránil se Michal.

Když jsi jí to připomněl! Jen se usmála: To už bylo, nač to rozmazávat?

Ale pak jsem přece mámě domluvil, a vloni tě u stolu popřáli.

Aha, loňský rok! Zase pátek a já opět jako mistr kuchař v jedné osobě. Když jsem se ptala paní Evi, proč mi Zuzka nepomůže, co myslíš, že řekla?

Zuzka má zrovna manikúru, nemůže si přece zničit ruce! A v sobotu ráno jde ještě ke kosmetičce a ke kadeřnici.

Fakt, Zuzka dorazila na oslavu matky čerstvě vyšlechtěná, já zvládla v rychlosti maximálně skočit do koupelny převléknout se, než naskákali hosté. No, aspoň mě tehdy popřáli.

A dokonce zvedli skleničku, i když tím to haslo. A mimochodem, za ty dva roky jsem nedostala jediný dárek, kromě tebe a mých rodičů. Takže letos mámě vzkáž, ať se mnou nepočítá!

Ale sama to přece nezvládne!

Míšo, paní Evi má kromě snachy taky syna tedy tebe a dceru Zuzku. To zvládnete. Já mám v sobotu narozeniny a chci je prožít se svými přáteli.

A jak vysvětlím všem, že nepřijdeš na mamčinu oslavu? trápil se Michal.

Míšo, nehraj si na neviňátko! Nikdo si tam na mě nevzpomene! Ledaže by došel talíř nebo někdo zapomněl vařečku v kuchyni. Vaše parta je tak dokonale sehraná, že jsem tam vždycky jako Pandrhola na Havlíčkově pouti.

Kateřina přesvědčila manžela, že má právo slavit podle svého. Jenže jeho máma ségra byli přesvědčeny, že snacha má držet partu.

A tak skoro až do dvacátého září dennodenně zkoušely přesvědčit Katku, aby nevybočovala a dorazila na rodinný oběd, pořádně si užít kolektiv.

Kateřino! volala jí paní Eva. Už jsme si tu vytvořili pěknou tradici! Dva roky slavíme společně a bylo to super. Proč ses letos zasekla? Co ti nevyhovuje?

Paní Evo, je to jednoduché: za prvé chci slavit se svými přáteli a za druhé to radši někde v restauraci abych neběhala s omáčkou mezi kuchyní a obývákem, ale mohla si v klidu poklábosit!

No ale i doma si s rodinou hezky popovídáš! oponovala tchyně.

Paní Evo, vy si povídáte, já tam lítám kolem se saláty a vařečkami jak poplašený zajíc. Takhle si narozeniny teda nepředstavuju!

Nečekala bych, že odmítneš pomoct matce svého muže, zamračila se Eva.

Zuzka byla ještě drsnější:

Kateřino! Přestaň s tím cirkusem! Máma už má plán, táta nakoupil. Tak se ukaž, co budeš dělat!

Máma poslala Míšovi nákupní seznam. Už to nevzdoruj, ať zbytečně nerozčilujeme mámu. Sobotu zmákneš, pak si můžeš svých kámošek pozvat kolik chceš.

Zuzko, já jsem nebyla nikdy tvrdohlavá, jen jsem to letos včas řekla! Myslím, že ty zvládneš paní Evě pomoct i beze mě.

Nejhůř na tom byl Michal. Musel si vybrat, kde být. Nechtěl urazit mámu ani ženu.

A i když Katka neřekla napřímo, že má být s ní, Michalovi bylo jasné, že by se urazila, kdyby zůstal u matky.

Pak už o sobotě Katka radši nemluvila. V pátek po obědě jí ale zavolala tchyně:

Katko, kde jsi? Doufám, že jsi už rozumnější a ten nesmysl s restaurací zrušila? Čekáme na tebe, je čas začít, ať to všechno do zítřka stihneme!

Paní Evo, jsem v práci! Předem jsem vás upozornila, že letos se příprav účastnit nebudu. Požádejte o pomoc Zuzku.

Snad chápeš, že Michal tvoje chování nebude podporovat? vyjela tchyně.

Víte, to, že jsem se vdala za Míšu, neznamená, že musím celý život všechno dělat jen proto, abych se zavděčila jeho rodině!

Mám svůj život, zájmy, kamarády a ano, i společné s Míšou a nehodlám kvůli tomu skončit u vás jako kuchařka a myčka nádobí!

Tím rozhovor bez valné nálady skončil.

V sobotu vzal Michal dárek a jel k mamince. Katka se ve čtyři vydala do restaurace, kde měla rezervaci.

Hosté příliš neměli ve zvyku chodit pozdě. Chyběla jen jedna židle u Katky. Nikdo se zbytečně nevyptával všichni znali situaci.

Popřáli jí, nadělali dárků, u stolu bylo veselo, ale Kateřina sem tam těkala pohledem ke dveřím pořád doufala, že manžel přijde.

A on opravdu přišel. Sice se zpožděním skoro hodinu, ale dorazil. S kyticí jejich oblíbených žlutých růží.

Katko, málem mě doma ani nepustili! Skoro jsem utíkal. Jo, a vyřizuju od tety Radky, že je neuvěřitelně rozmrzelá, že dneska není na stole tvůj bramborový salát minule jí tak chutnal, že chtěla recept.

Jo a dneska tam bylo podle všech nijak prostřeno. Zuzka naštvaná až hanba při pomoci mámě si stačila zlomit dva nehty.

Další dva roky už byla Katka u rodinných příprav jen coby konzultantka nešlo to jinak, protože záhy byla těhotná a pak se stala mámou.

A další kulatiny pětašedesátku už slavila paní Eva v restauraci.

No řekněte, co té snaše vadilo? Vždyť to bylo vždycky tak krásné! rozčilovala se tchyně při svíčkách nad želé dortem.

Co myslíte vy? Udělala Katka správně? Pište do komentářů, dejte like a sledujte naši stránku pokaždé mám radost z každého nového fanouška!

Rate article
Add a comment