Já a moje manželka jsme si vzali hypotéku na byt, já jsem začal vydělávat víc peněz a myslel jsem si, že přichází dobré časy. Ale ukázalo se, že jsme se krutě mýlili

Dobré zprávy

Když studuji na univerzitě a zároveň se snažím pracovat, nemáme moc peněz na rozhazování. Přesto cítím spokojenost, protože nás nic zásadního netrápí. Já a moje žena Eliška bydlíme v malém pronajatém bytě v Brně a na děti zatím ani nemyslíme. Nejdřív bychom si chtěli pořídit vlastní bydlení, a teprve potom budeme uvažovat o rodině. Moji rodiče jsou už v důchodu a mám mladší sestru Martinu. Martina je po rozvodu a má syna, mého synovce Tomáše, kterému začala první třída. Nikdy jsme v rodině neměli moc peněz, ale vždycky jsme se nějak sami o sebe postarali.

Tehdy jsem si myslel, že žijeme docela fajn. Později jsem dokončil vysokou školu a v zaměstnání mě povýšili. Teď pracuji jako hlavní asistent našeho šéfa. Zároveň se výrazně zlepšil můj plat. S Eliškou jsme se rychle rozhodli, že si vezmeme hypotéku a konečně se přestěhujeme do vlastního bytu. A když už jsme začali měnit život, rozhodli jsme se v tom pokračovat měsíc na to mi Eliška oznámila, že je těhotná. Začali jsme se připravovat na příchod dítěte. Když se rodina dozvěděla o mém povýšení, všichni z toho měli velkou radost.

Jenže pak začaly problémy. Rodiče na mě začali tlačit, že bych měl finančně pomáhat Martině a Tomáškovi, protože jsou na všechno sami. Martina mi zase říká, že jsem starší bratr, a proto mám povinnost přispívat i rodičům. Peníze mizí rychleji, než jsem čekal. Tu rodiče potřebují nový velký televizor, tu Tomáš jede na drahý školní výlet. Eliška mi začala vyčítat, že teď, když je na mateřské a máme málo peněz, živím až příliš mnoho lidí z jedné výplaty. Uvědomuji si, že musím příbuzným konečně nastavit hranice, protože nám berou poslední koruny, které bychom měli ušetřit na naše dítě. Všechno dětské oblečení je dnes hrozně drahé…

Rate article
Add a comment