Kolikrát jsem mu říkala, že by si ji neměl brát. Těsně před svatbou jsem ho doslova prosila, aby to neudělal. Ale poslouchal mě snad? Byl zamilovaný až po uši. A teď má, co chtěl.
Před pár dny mi můj syn zavolal. Už podle jeho hlasu jsem poznala, že je nemocný. Matku neoklameš. Požádal mě, abych za ním přijela. Řekl mi, že jeho manželka, když zjistila, že je nemocný, si sbalila věci a odešla ke kamarádkám a že nemá žádného, kdo by mu uvařil čaj nebo polévku.
Ještě ke všemu mu ani nebrala telefon. I když už bylo pozdě, rychle jsem se oblékla a vyrazila k němu. Cestou jsem se stavila v lékárně, koupila nějaké léky a celou cestu přemýšlela o ní. Musela opustit nemocného manžela, aby šla za kamarádkami? Můj syn byl opravdu hodně nemocný. Když jsem ho uviděla, chtěla jsem rovnou volat sanitku, ale poprosil mě, abych ještě počkala.
Byl celý oteklý a unavený, doma neměl vůbec nic. Ještě že jsem nakoupila léky a přinesla i něco k jídlu. Stěží jsem se v sobě udržela, abych na ni nekřičela. Jaká je to žena! Nechá nemocného muže samotného, v bytě nejsou žádné léky, jen její prášky na hubnutí a v lednici zeje prázdnota. Uvařila jsem synovi čaj a ještě vyběhla do obchodu pro vývar.
Až když si trochu odpočinul a najedl se, mu bylo lépe. Horečka pomalu ustoupila. A jeho kráska se vrátila domů ve tři ráno a z jejích vlasů byl cítit alkohol. Asi si pěkně užila. Ani si neposlechla, co jí říkám o lécích. Jen kvůli synově stavu jsem z toho neudělala scénu. Ale on sám už k tomu taky moc nechyběl, aby se pohádali…