Moji rodiče vždycky bydleli daleko, nechávali mě u prarodičů, když jsem byl malé dítě, protože měli spoustu práce. Ačkoliv finanční problémy jsme nikdy neměli, rodiče dávali přednost kariéře před časem stráveným se mnou. Díky tomu jsem si vybudoval mnohem silnější vztah s babičkou a dědou, kteří mě podporovali a stáli při mně po celý život.
Když jsem dosáhl plnoletosti, zdědil jsem dva byty, což mi dalo příležitost ukázat rodičům, že se dokážu o sebe postarat. Byty jsem prodal a za peníze koupil dům v Brně, kde jsem studoval na univerzitě. I během svých vysokoškolských let byli rodiče spíš vzdálení a já si zvykl na jejich nepřítomnost ve svém životě.
Bohužel právě když jsem ještě studoval, mí prarodiče zemřeli, což mě ještě víc vzdálilo od rodičů. Měl jsem pocit, že mi toho do života příliš nedali a na mém výchově se moc nepodíleli. Skutečnost, že jsem s nimi neměl pevný vztah, mi ztěžovala najít si na ně čas, podobně jako oni kdysi nenašli čas na mě, když jsem byl dítě.
Když pak rodiče dali najevo zklamání, že z prodeje bytů nic nedostali, necítil jsem žádnou povinnost jim peníze dát. Myslím, že mě v klíčových okamžicích života až tolik nepodrželi, a tak nyní upřednostňuji vlastní potřeby. Na jejich výčitky, že se jim nevěnuji, jsem zvláště nereagoval, protože jsem se naučil dávat přednost práci a svému vlastnímu štěstí přesně tak, jak to dělali oni, když jsem byl kluk.
Na jejich stížnosti jsem měl jednoduchou odpověď: Nemám čas, jsem v práci. Myslel jsem, že hlavně oni by měli rozumět, jaké nároky může práce klást na člověka vždyť to byla volba, kterou si už dávno udělali i oni sami. Moje rozhodnutí soustředit se na svůj život a cíle bylo mým způsobem, jak se vyrovnat s jejich absencí a dát na první místo svoje vlastní štěstí a naplnění.
Dneska, když se ohlížím zpět, vidím jasně, že si člověk musí budovat vztahy a dělat si čas na své blízké, pokud opravdu chce, aby jednou v životě nechyběli. Rodiče mi tím vlastně dali největší lekci každý z nás žije podle vlastních priorit a nese si za ně odpovědnost až do konce života.