Moji rodiče na mě nikdy neměli čas – a teď už nechci hledat čas já pro ně!

Dobré zprávy

Moji rodiče žili vždycky daleko ode mě. Když jsem byla malá, nechávali mě u babičky a dědečka v Brně, protože oba pracovali od rána do večera, a práce byla pro ně na prvním místě. Peněžní problémy je netrápily, ale na čas se mnou si nikdy nenašli prostor. Právě proto se pouto mezi mnou a mými prarodiči neuvěřitelně prohloubilo byli to oni, kdo mě podrželi, dali mi svou lásku a formovali mě každým dnem.

Když mi bylo osmnáct, přišlo dědictví dva byty ve Zlíně. To byla moje příležitost dokázat rodičům, že si dokážu poradit sama. Byty jsem prodala a za vydělané peníze pár milionů korun jsem koupila malý domek v Olomouci, kde jsem právě studovala na univerzitě. Rodiče zůstali vzdálení a já se na jejich absenci naučila nemyslet.

Ale potom mi zemřeli babička s dědečkem. Stála jsem před otevřeným oknem v tichu studentského bytu a cítila jsem, jak ze mě něco odchází. Po jejich smrti už jsem měla k rodičům ještě dál připadalo mi, že o mou výchovu i život jim vlastně nikdy nešlo. Nedostatek opravdového vztahu nám teď bránil, abychom si navzájem našli místo v diáři, stejně jako oni za mých dětských let pro mě čas neměli.

Jednou, když se dozvěděli o prodeji bytů, přišli ke mně s rozčarováním: A my z toho nedostaneme ani korunu? Ale necítila jsem vinu. Vždyť v nejtěžších chvílích mého života tu nebyli a nyní už kladu své potřeby a svůj klid na první místo. Jejich stížnosti na to, že na ně nemám čas, jsem nechávala bez odezvy. Naučila jsem se dávat práci a své vlastní štěstí přednost, stejně jako to dělali oni.

Můj jediný argument, když si stěžovali, byl chladný a stručný: Nemám čas, jsem v práci. Věřila jsem, že právě oni musejí nejlíp chápat, jak velkou daň si může práce vyžádat vždyť celý můj život to byla jejich vlastní realita. Zaměřit se na sebe, jít vlastní cestou a myslet na své sny, to se pro mě stalo způsobem, jak přežít jejich odtažitost. Konečně jsem začala hledat štěstí tam, kde si ho můžu dopřát v sobě samé.

Rate article
Add a comment