íše vám zoufalá 42letá žena. Před dvěma týdny mi můj manžel, se kterým jsme manželé 19 let a máme dvě děti, řekl, že se chce rozvést. A zcela upřímně se mi přiznal, že důvodem je jeho vztah s 28letou kolegyní. Plánovali založit rodinu a ona čekala dítě.
Od té doby jsem nepřestala plakat a přemýšlela jsem, jak jsem mohla být tak slepá, že jsem na jeho zradu nepřišla. Podváděl mě s ní už dva roky.
Ale jak to většinou bývá, manželka na to přijde jako poslední.
Věřila jsem Adamovi, když mi řekl, že má hodně práce, a proto zůstává dlouho v kanceláři. A že poslední dobou hodně cestuje, a to i o víkendech, protože otevírají nové pobočky firmy na venkově.
Čekala jsem na něj a uklízela náš dům, aby měl pohodlí, až se vrátí domů. Vařila jsem mu jeho oblíbená jídla a žehlila mu pět košil, aby jich měl dost na každý den v týdnu. A ani mě nenapadlo, že se starám o to, aby byl čistý a upravený i pro toho druhého.
Trápilo mě, že manžel tráví s dětmi stále méně času, že je nebere na bazén nebo na ryby jako dřív. Že dává do rodinného rozpočtu stále méně peněz a nevšímá si, že nádržka na záchodě protéká a okno v dětském pokoji nejde těsně zavřít.
Přesto jsem to zdůvodnila tím, že je velmi zaneprázdněný, hodně cestuje a má s tím spojené náklady.
Když mi řekl, že letos na rodinnou dovolenou nepojedeme, souhlasila jsem.
Odjela jsem s dětmi na dva týdny k rodičům, no a oni tam chtěli zůstat celé léto. A jakmile jsem se vrátila, začalo moje peklo.
Najednou jsem jako by prohlédla a viděla, že se Adam změnil k nepoznání.
I když jsme byli jen my dva, ani jednou se nechtěl milovat nebo jít na večeři.
Pořád se mračil a byl zahloubaný sám do sebe. A jednoho dne jsem ucítila její parfém – stejný jako můj! Jenže on ji necítil, protože jsem se ten den navoněla jen deodorantem.
Bylo horko a já se rozhodla, že už toho bylo dost. Kromě toho jsme se už dlouho nemazlili. Ani nebylo možné, aby tam zůstal nějaký pach z předchozího dne, protože Adam měl na sobě jiný oblek a čistou košili.
Proto už nebyla tak čistá – byly na ní stopy rtěnky.
To byl ale otřepaný konec!
A on se přiznal – byl zamilovaný. Už mi nemohl lhát, a tak se chtěl rozejít a začít znovu. Žádný z mých argumentů ho nedokázal přimět, aby změnil názor – naše děti, naše dlouhé manželství, během kterého jsme se vždycky milovali a rozuměli si, mládí té druhé ženy, která mohla být jeho dcerou…
Po dvou společných dnech jsme šli k právníkovi, aby nám poradil, jak se rychle a smírně rozvést. Chtělo se mi křičet, že s tím nesouhlasím! Nechci jít spát sama do velké postele, jejíž levá polovina je studená a prázdná. Miluji svého manžela a chci ho zpátky!
Vím, že ona, ta druhá, sotva ví, že má nejraději musaku, ani se brzy nedozví, že jeho nejoblíbenější košile jsou ty světle modré a že si musí dávat pozor, aby nechytl discopatii.
Vím, že si jednoho dne uvědomí, že se mýlil, a možná mě požádá o odpuštění. Ale také vím, že i když to udělám, nikdy mi nezapomene, že mě zradil – mě, děti, naše manželství a naši lásku.
Nedokážu se smířit a pravděpodobně budu ještě mnoho nocí usínat na mokrém polštáři. Nebo spíš na něm budu ležet a čekat, až se setmí. Dusím se bolestí a záští. Doufejme, že se do konce prázdnin dětí vzpamatuju.
Opuštěná a smutná