– Vůbec nešetří světlem! – řekla oběma Barbara. – V noci nezhasínají světlo na záchodě.
Snacha říká, že její starší syn se bojí tmy. Ptám se jí, jestli není možné v noci vstát a rozsvítit, a ona říká, že mladší syn celou noc sténá, a kdyby staršího syna ještě v noci vedla na záchod, zkolaboval by.
Barbařina snacha Alina je v současné době na mateřské dovolené. Snacha a její syn mají dva syny a žijí velmi skromně. Manželé žijí v pronajatém bytě. Barbařin syn pracuje dlouho do noci a shání jakoukoli práci navíc. Matka vidí, že její syn si těžko vydělává peníze.
Alina jen tak tak utratí celý manželův plat. O tom svědčí i to, že celou noc hoří světlo na záchodě, natož pak světlo, které hoří celý den ve všech místnostech. Například její tchyně doma rozsvítí světlo jen tehdy, když se bez něj neobejde, a to jen v místnosti, kde se právě nachází.
I když na chvíli odejde z místnosti, okamžitě světlo zhasne, a když se vrátí, rozsvítí ho. Dělá to už automaticky, protože nemá vůbec žádný smysl svítit v prázdné místnosti.
A snacha nechává světlo rozsvícené v celém bytě, dokonce i přes den.
– Bydlíme v přízemí, okna máme zakrytá stromy, takže v místnostech je pořád přítmí, i když venku svítí slunce a já nemůžu sedět potmě, mám z nedostatku světla deprese!
Ve skutečnosti má Alina k utrácení daleko. Ta holka nechodí do salónů a nic si nekupuje. Přesto však její tchyně není stále spokojená.
– Alina se chová, jako by byla milionářskou dcerou,” stěžuje si Barbara. – Když myje nádobí, pouští proud vody naplno. Už jsem jí nejednou říkala, že by měla vodu vypnout, ale vůbec mě neposlouchá a účty za vodu jdou do milionů. Doma můžu vodu vypnout, jen když si myju obličej, zuby nebo myju nádobí. Děti by se měly od malička učit šetrnosti. Rychle si umýt ruce a vypnout vodu, proč se na ni dívat a počítat vrány? Může se to zdát jako maličkost, ale pak musíte za vodu zaplatit.
Alina tchyni poslouchá a nikdy jí neodporuje, ale stejně si všechno dělá po svém.
– Můžete ji to naučit, ale marně. Říkala jsem jí, ať si nainstaluje do telefonu aplikaci, kde jsou slevy v supermarketech – je to skvělá věc, ale ona to nedělá. A vím, že všichni důchodci už výhody této aplikace ocenili. Někde pro slevy berou maso, někde mléko a někde chleba . Chodí s dětmi každý den, tak proč to neudělat ve prospěch rodiny? – Barbara si stěžuje.
Alina nechce chodit s dítětem nakupovat . Vždycky nakupuje všechno ve stejném supermarketu a nedbá na akce. Prostě přijde a koupí všechno, co si naplánovala. Někdy, když má štěstí, se jí podaří koupit něco v akci, ale to se stává velmi zřídka.
– Nedávno ale snacha vyhodila celý pytel brambor, bylo jich snad osm kilo. – říká tchyně. – Ale ty brambory dostali zadarmo. Kamarádka mi ten pytel dala a já jsem je dala. Alina se na ty brambory podívala, nelíbily se jí, tak celý pytel vyhodila. Později mi to řekla: “Byl tam jenom hrášek, loupat je by byla fuška. Takové brambory nepotřebuju.”
Kromě toho Alina nikdy nepřijímá věci, které jí někdo nechal , a hlavně je nechce brát dětem.
– Několikrát jsem snaše přinesla dětské oblečení, aby ho nosila po domě. Všechny věci byly čisté a ještě ve slušném stavu, ale ona si je odmítla vzít. Pak mi řekla, ať je vrátím tam, odkud jsem je vzala, že ona je nosit nebude. Řeknu vám, žije, jako by měla pod polštářem schované miliony.
Barbara si je jistá, že pokud se snacha neumoudří , nikdy si nepořídí vlastní bydlení, celý život stráví v nájmu. Tchyně si je jistá, že její snaše protékají peníze mezi prsty.
Alina si myslí, že i když si bude dávat nějaké peníze stranou, stejně si nebude moci koupit vlastní byt. A to není úsporné…. Chcete-li být bohatí, musíte se naučit peníze vydělávat, ne se stát lakomcem.
Která z žen má podle vás pravdu ?
Je nutné šetřit i na maličkosti, nebo ne ?
