Jsem vdaná dva roky a mám tříměsíční dceru. Moje tchyně se vždy snažila aktivně zapojit do našeho života. Někdy její angažovanost mohla být velmi nepříjemná.
Po narození mé dcery se situace zhoršila. Dávala mi rady velitelským tónem. Říkala, že o dětech nic nevím. Rozhodla jsem se stěžovat si manželovi. Promluvil s ní, ale pomohlo to jen na týden.
Jakmile tchyně překročí práh našeho bytu, okamžitě běží k dítěti. Nepovažuje za nutné umýt si ruce nebo dodržovat základní hygienická pravidla. Říká, že to všechno jsou moje výmysly. Je tu přece manžel, kterého vychovala, a ten nebyl vychován ve sterilních podmínkách.
Když dceru krmí, je to noční můra. Myslí si, že musí všude strkat nos: “Zlato, jak se krmí holka. Pojď, já ti ukážu, jak se to dělá!”.
Když tchyně dceru krmila, najednou se rozkašlala a nezakryla si pusu. Vytrhla jsem ji z jejího objetí. Začala jsem dělat všechno pro to, aby dcera začala kašlat, aby se zbavila bakterií a virů od tchyně.
Nakonec vypukla strašná aféra. Nasměrovala jsem tchyni ke dveřím. Začala se chystat domů, křičela a ječela. Cestou domů volala mému manželovi a stěžovala si, jak špatně jsem s ní zacházela. Když se vrátil z práce, nechtěl se mnou mluvit. Snažila jsem se s ním něco vyřešit, ale marně.
Doma teď panuje napjatá atmosféra. Za nějaký čas dojde k rozvodu. Můžete mi poradit, jak mohu tuto situaci vyřešit? Nechci o manžela přijít, ale také nechci snášet výlevy jeho matky.
