Helena a Adam naplánovali svatbu do nejmenšího detailu. Svatba se měla konat ve sněhobílém stanu postaveném na břehu řeky.
Obřad byl naplánován venku. Pod elegantním obloukem ozdobeným čerstvými květinami si mladý pár řekl své ano. Nyní byli navždy spojeni. Po svatbě odjeli v červené limuzíně do jednoho z nejlepších hotelů. Jejich první svatební noc byla romantická a něžná….
Když přišlo ráno, přečetla Helena Adamovi blahopřejné vzkazy, které jim poslali jejich přátelé. Jedna z esemesek mladou ženu opravdu překvapila: “Můžeš pogratulovat manželovi, včera večer se mu narodil syn!
Adam nezapíral, vše upřímně přiznal: s Dorotou chodil krátce. Věděl, že je s ním těhotná, neodmítal dítě přiznat a byl připraven jim finančně pomoci. Helenu velmi miluje a bojí se, že ji ztratí, víc než čehokoli jiného na světě, proto jí nic neřekl.
Heleně a Adamovi trvalo téměř dva roky, než dali svůj rodinný život dohromady, dívka nakonec dokázala svému choti odpustit. Tolik snila o dítěti, ale stále se jí nedařilo otěhotnět.
Po celou tu dobu Dorotka vynakládala velké úsilí na to, aby Adamovu rodinu zničila. Často sedávala s dítětem na lavičce před činžákem, kde mladí žili.
Jednoho dne se Helena s Adamem pořádně pohádali. Dorothy Heleně napsala, že ji Adam chce opustit a chce s ní svázat svůj život, protože Helena je zjevně vnitřně prázdná a nemůže mu dát dítě. Adam pak své choti řekl, že si může myslet, co chce, ale on k Dorotě nic necítí a dítěti jen pomáhá. A zbytek jsou kecy.
Po několika dnech se konal firemní večírek, dopadl skvěle a Helena se na něm opravdu odreagovala. Moře alkoholu, žhavé tance a soutěže, to vše bylo podpořeno touhou alespoň na chvíli zapomenout…..
Druhý den ráno za ní přišel její šéf a řekl jí, že události z předchozí noci by neměly ovlivnit jejich pracovní vztahy. Dodal, že nemůže počítat s tím, že by jejich přátelství pokračovalo, a doufal, že se nikdo nedozví, co se stalo.
Helena nechápala, jak se to mohlo stát. Když otevřela svůj telefon, měla v něm více než dvacet zmeškaných hovorů od Adama. Když odešla z práce, čekal na ni manžel před budovou úřadu s obrovskou kyticí růží. Prosil ji, aby uvěřila, že opravdu miluje jen ji.
Kamarádka z dětství se mnou seděla v kavárně a ptala se mě, co má dělat. Helena se měla stát matkou, ale nespěchala s přijetím gratulace, protože nevěděla, kdo je otcem dítěte.
Nejdřív se ho chtěla zbavit, ale pak se rozhodla, že to možná bude šance, jak zlepšit vztah s manželem: buď začnou žít jako úplná rodina, nebo se rozvedou…..
