Julie se probudila, zase se jí zdálo něco zlého a takhle to trvá už týden. Přesně před sedmi dny se objevila Anniina biologická matka a náhle se rozhodla, že se o dceru postará. Naposledy se s dcerou viděla před 17 lety.
Anno, jsi sexy. Změříme ti teplotu,’ řekla Julia.
Celé ty roky vychovávala dívku sama. Nechtěla, aby se objevila její matka a dítě jí vzala. Vzpomínky se jí vrátily. Anna byla vnučka její sestry; když sestra zemřela, začala ji vychovávat. Julie a její sestra si byly velmi blízké, ani po svatbě neztratily kontakt.
Juliina sestra zůstala s dcerou sama. Její manžel ji opustil. Samozřejmě kvůli dceři zapomněla na svůj osobní život. Zabývala se svou prací a po mužích se ani neohlížela. Měla svůj vlastní smysl života – Sáru.
Sára vyrostla. Matka ji strašně rozmazlovala. Když jí bylo sedmnáct, jako by jí z toho šla hlava kolem, byla z toho úplně vedle. I Julie se snažila neteř přivést k rozumu, ale nic nepomáhalo. Mladá dívka pila a stýkala se s podezřelou společností.
Nakonec utekla z domova. Julie se sestrou ji hledaly po celém městě – našly ji v nějaké eskortní agentuře. Odmítla se vrátit domů. Vrátila se, až když porodila dceru Annu. Přinesla pískací kolébku a předala ji matce. A pak odešla a nechala tu jen doklady své dcery. Její sestra nevěděla, co má dělat. Stále ještě pracovala.
Vzdala se své práce. Když nemáš peníze, dám ti je,’ řekla Julie.
Postupem času si Julie všimla, že její sestra úplně zhubla. Začala ji tahat od lékaře k lékaři. Ti jí diagnostikovali rakovinu. Rychle vyřídila dědické záležitosti, aby vše připadlo vnučce a sestře. Sára se neobjevila ani na matčině pohřbu.
A tak se Julia stala babičkou bez vlastních vnoučat. Anna se pro ni stala paprskem světla. Především se však bála, že Sára přijde a pokusí se jí dívku vzít. Sousedka jí řekla, že ji viděla na sociálních sítích, prý byla dvakrát ve vězení.
Anna se nikdy nezeptala, kdo je její matka.
Jednoho dne napsala Julii, že chce dceru vidět, a tak ženě začaly noční můry.
Ráno už Sára stála na prahu jejích dveří. Nevypadala, mírně řečeno, dobře. Objala dceru a šla do kuchyně. Ani Anně nepřinesla dárek – přišla s prázdnýma rukama.
– Odpusťte mi! – zamumlala.
Anna přikývla a odešla do svého pokoje. Pak Sára zavolala tetu ven. ‘Musíme si promluvit.
– Mám teď problémy, potřebuju peníze. Máma ti nechala dům, ale to není fér. Odejdu, když mi dáš aspoň ⅓ peněz.
Julie jí ukázala dokumenty a řekla, že jí tu nic nepatří. Dala jí tisíc zlotých a požádala ji, aby odešla. Odešla, ale pohrozila Julii žalobou.
Když se Julie vrátila, Anna plakala:
– Zlato, co se stalo? Dostala jsi strach?
– Ne, jsem jen šťastná, že tě mám! Co by se mi stalo, kdyby nebylo tebe’. – Anna odpověděla.
