Chci vám vyprávět velmi zajímavý příběh. Je to příběh o dvou kamarádkách a jejich matkách. Ty dvě dívky byly kamarádky. Jedna dívka se jmenovala Renata a druhá Eva. Kamarádily spolu už od školky. Bydlely na stejném dvoře. Vyrůstaly spolu a byly prostě nerozlučné. Mnoho lidí si myslelo, že jsou sestry.
Renatina matka měla několik zaměstnání. Měla svou dceru velmi ráda a snažila se s ní trávit každou volnou chvíli. Nedbala o sebe a špatně se stravovala. Málokdy si kupovala nové oblečení. Místo toho vše kupovala manželovi a dceři. Ale ani dcera, ani manžel si jí za to, co dělala, nevážili.
Evina matka také pracovala, ale jen v jednom zaměstnání. Když přišla domů, uvařila něco dobrého. Ale první sousto snědla sama. A pak by šla do svého pokoje. Tam si četla knihu nebo poslouchala hudbu. Nesnažila se neustále vycházet s manželem a dcerou. Netrápila se a netrápila, že něco nestihla. Vždycky si říkala:
– Abyste byli šťastní, musím být především šťastná já!
Eva na Renatinu matku velmi žárlila a byla přesvědčena, že ji matka vůbec nemiluje.
Roky plynuly.
Renatina matka onemocněla a vypadá velmi špatně. Už nemá sílu ani zdraví. A Evině matce teď pomáhá její dcera. Ukázalo se, že je to velmi moudrá žena, a měla pravdu, když říkala, že aby byla rodina šťastná, musí být šťastná především matka…..
