Moje teta Barbora po smrti mi odkázala svůj malý dům u Mladé Boleslavi, ale rodiče to hned odmítli. Žádali, abych nemovitost prodala, peníze jim předala a jen malou část si nechala pro sebe. Jednohlasně tvrdili, že nemám k domu žádné právo.
Někdy jsou ti nejbližší lidé největšími nepřáteli. Těžko uvěřit, ale mám pocit, že mě rodiče prostě nenávidí. Často si říkám, že nejsou moje skutečná rodina. O tom, že by se to dalo říct o mé mladší sestře, je jiná řeč. My dvě se vůbec neliší a já se nechci podobat její drsné povaze ani jí nedokážu v ničem najít čich. Přesto rodiče ji neustále předstírají jako vzor.
Lada je ve škole jen od osmého ročníku, neuctívá starší, o sebe se nestará. Nevím, komu se mám přiklonit Ačkoliv jsem v rodině nejstarší, Lada si kupuje nové šaty, zatímco já nosím ošoupané oblečení, které už ona odmítá.
Nikdo nám nevěřil, že jsme sestry. Já jsem byla zdvořilá a uklizená, Lada vulgární a bez ostýchavky. Jediná, kdo mě milovala, byla teta Barbora sestra mého otce. Neměla vlastní děti, starala se o mě a byla mi blíže než rodiče i Lada. Trávily jsme spolu spoustu času, učila mě šití a předala mi svou lásku k řemeslu. V Barbora’s domě jsem se cítila jako doma a nechtěla jsem se vracet.
Teď, když jsem školu dokončila, Barbora zemřela a zanechala mi svůj dům. To ale neutichnilo bolest ze ztráty milované osoby. Dědictví se mi jevilo jako dar osudu konečně šance vyklíčit z téhle pasti a vést klidný život. Jediné, co mě trápilo, byl otec, který se považoval za přímého dědice domu. Už jsem předvídala velký skandál.
Mé obavy se naplnily, když se o všechen tenhle příběh dozvěděli rodiče i Lada. Trvali na prodeji domu, peníze mě chtěli mít a jen úlomek nechali mně. Opět zdůraznili, že nemám k nemovitosti žádné právo.
Když zjistili, že jejich argumenty na mě nemají dopad, začali se uchylovat k slitování a připomínali, že jsme rodina. Náhle se jim vrátily rodinné vazby.
Můj názor je jednoduchý: dům prodám, ale jen proto, abych si koupila nový domov co nejdál od nich. I s nataženou zbraní jim neprozradím novou adresu. Zasloužím si šťastný život bez jejich stínu.
Chci to ukončit co nejdříve a začít znovu, s čistým štítem, v klidu, který mi už dlouho chybí.
