Z jedné služební cesty se můj manžel vrátil zamyšlený a odtažitý.
Už jsi se možná zamiloval? pohrála si se mnou při večeři, když dvakrát přidal sůl do jídla.
Vtip však byl jenom slova; papírník Jaromír odsunul nedojedený talíř a zamířil do pokojové.
Jednoho rána mě zvedl náš starší syn Tomáš a zeptal se:
Proč se k nám mladá Líza nehlídá? Svatební den se blíží!
Mladší bratr Václav mlčky přikývl.
Už dlouho neviděl svou budoucí snachu, a tak si vzpomněl na první setkání s ní.
Máma Marta Eva okamžitě Lízu obdivovala, i když v ní byla jistá dávka obav. Protože nejstarší bratr, Petr, si vybral spíše modelku z Instagramu, s umělou krásou, dlouhými umělými řasami a neobyčejnými nehty, která celý den blogovala a po zbytek času udržovala svůj nepozemský vzhled.
Rodiče se svíjeli. Syn už byl velký chlap a měl i vlastní byt v Praze, takže mohl volit, koho si vezme.
Ať si vezme, koho chce! rozhodla se mamka. Život si s tím musí poradit, a my to zvládneme.
Přesto byl všude zmatek: šestadvacetiletý Tomáš byl vždy chytrý a bystrý, ale nevysvětlitelné bylo, proč jeho výběr padl právě na takovou dívku.
Když se Tomáš vrátil z návštěvy rodičů, oznámil rozvod trvalo jen půl roku.
Co se stalo? zeptala se mamka, zatímco tatínek mlčel s hlubokým zamyšlením. Nesouhlasili? Nelíbila se mu její boršč nebo koláče?
Který boršč, maminko! odčetl Tomáš. Viděla jsi její nehty?
Viděla, ty jsi neviděl?
Jo, viděl jsem, ale
A pak? Myslel sis, že po svatbě se všechno vyrovná? Nebo že s těmi nehty bude těsto míchat?
Ne míchat, ale přece jen
Tomáš ani nechtěl přemýšlet připomínal známého Bílka, který věřil, že vše se spraví samo. V lednici se měla samovolně objevovat hotová jídla, vyžehlené košile měly viset na dveřích skříně a záchod se měl sám čistit. To fungovalo, dokud žil s rodiči jeho byt byl před svatbou pronajatý.
Ale záchod se samostatně nečistil a sny, které měl o klidném životě, se rozpadly. Svatební cesta proběhla v pořádku a nehty pak už nepřekážely.
Všechno se změnilo, když se objevila Líza. Jak může někdo držet žehličku drápy? To snad není možné. Ani se nechtěla učit vařit ani uklízet mamka s tátou na to neměli čas.
Proč mám já dělat všechno? Tvoje košile si sám žehlíš! Buď si uvař, nebo si objednej! křičela líbezně.
Takový byl moderní přístup. Nakonec se blogerka vrátila k nám, aby nám poskytla trochu čerstvé energie, která do našeho domu vnášela útulnost a lehkost.
Mladší bratr představil Lízu všem, ona se ukázala jako manažerka v ropné společnosti, s minimem make-upu, přírodními řasami a nehty opravdovým výjimečným světem v dnešním světě.
Rodiče ji přijali, souhlasili, že po svatbě pomůže s bydlením, dokud si nepořídí vlastní byt. Občas u nás přespí, a my se na to těšíme, protože s ní je náš byt mnohem útulnější.
I táta Jaromír, který obvykle raději mlčel, začal po večerech přebírat slova a zapojovat se do rozhovorů, když Líza zůstala po nocích.
Stanislav byl pyšný, že předběhl staršího bratra, a rád si říkal: Teď už přestanou srovnávat Kolíka s námi!
A kde je teď Kolíková manželka? Už nevíme, protože s Lízou jde všechno úplně jinak.
Líza je opravdu okouzlující má světlejší rozum a přirozenou krásu, což je dnes vzácnost. Nevyhýbá se domácím pracím a vaří bílý koláč a bramboráky, které tatínek Jaromír miluje.
Stanislavovi se to líbí a doufá, že i Kolík jednou uvidí, co mu uniká.
Když se blížilo svatební datum, Líza požádala, aby se svatba odložila o měsíc navíc, aby se mohla pořádně připravit. V tom nebylo nic špatného kdo ví, jaké tajemství v sobě ukrývá?
Stanislav byl trochu rozčilený, protože si představoval rychlé ano, ale nakonec chápal, že každá panna má svůj čas.
Rodiče Lízy už nebyli zemřeli při autonehodě v Brně minulý rok takže veškeré organizace převezla rodina ženíče.
Koupíme šaty a prsteny během jednoho dne, zbytek zařídíme bez tebe, Lízo! trvali, ale ona se nepoddala.
Však se nakonec vše vyřešilo, i když zůstaly drobné nesrovnalosti.
Stanislav o tom pověděl rodičům a zeptal se, co si o tom myslí. Mamka se zamyslela, tatínek se postavil na stranu snachy a pronesl krátkou řeč:
Co se stalo? Kdo ví, co má v hlavě! Čím dříve, tím lépe, ale pravidelně se vidíme!
Jeho podpora byla nečekaná, protože obvykle raději držel odstup.
Čas plynul, šaty už byly koupeny, ale Líza onemocněla vysokou horečkou a chřipkou. Řekla, že nechce nikoho nakazit a že bude doma.
Stanislav tak trávil večery doma, povídat si s mamkou o své milé Líze a blížící se svatbě, zatímco tatínek byl na další služební cestě.
Když se líčila její nemoc, přidala se komplikace zápal plic.
To nic neodradí naši svatbu! řekl ženich. Líza je slabá, ale my to zvládneme.
Tatínek se vrátil, ale Líza stále ležela a Tomáš jí dovolil přijít na návštěvu. Komunikace už ale nebyla taková jako dřív, vypadala zahanbeně a bledě nemoc jí neslušně zabarvila tvář.
Stanislav cítil, že se něco chýlí ke konci, jako když se připravuje v ZÁKAZ. Líza se náhle stáhla od intimních chvil.
Raději odejdi, Stanislave! řekl si v duchu a odešel, poprvé v životě úplně sám.
S rodiči už o tom nechtěl konzultovat, protože tatínek měl jiné starosti a mamka byla zaneprázdněná prací.
Po pár dnech se jeho manželka vrátila z nemocnice; byla slabá, ale zdravá. Přesto však jejich vztah už nebyl tak lehký.
Jednoho večera se k nám vrátil Jaromír z další služby, tentokrát zamyšlený a tichý.
Už jsi se možná zamiloval? zopakovala si mamka, když se manžel opět přehnal se solí.
Jakmile se ale po večeři rozloučili, přišla k nám návštěva Tomáš přivezl Lízu zpět do práce. Přestože se snažila, často odkládala setkání s ženichovým, což mamka zpozorovala.
Všechno k svatbě bylo připravené, už jen týden zbývalo.
Tomáš a Petr se zavřeli do pokoje a dlouze diskutovali. Zjistili, že Tomáš potkal otce a Lízu v Brně, když ona ležela s vysokou horečkou a on byl na služební cestě. Seděli v kavárně, drželi se za ruce a smáli se, a Tomáš si ani neuvědomil, že se zamilují.
Taková je láska, která se zrodila mezi kávou a nemocí.
Maminka s Tomášem se obávala, že by mohli litovat, že to vše vyslovili nahlas. Ale nakonec se ukázalo, že nikdo neplánoval, že se někdo provdá za Stanislava.
Po svatbě se ukázalo, že líbezná Líza nakonec vyšla za tatínka Jaromíra, ačkoliv mezi nimi byl velký věkový rozdíl on už byl rozvedený.
Zda láska má věk? To zůstane otázkou.
A tak se v našem domě objevila další kapitola, kde se nečekané zvraty staly každodenní součástí.
Po té všichni, včetně mamky, připravili velkou oslavu k jejím padesátinám. Původně chtěli svatbu, ale kvůli změnám se rozhodli raději oslavit její jubileum, což bylo levnější než rozpočet na svatební výzdobu.
Hosté byli informováni, že vše zůstává v platnosti, jen téma oslavy se mírně změnilo a dárky mohou být stejné určitě se hodí.
Všechno nejlepší, Martino Efimovno! A nezoufej, kolik máš let! zvolal jsem s úsměvem.
Tak končí naše příběh, plný zvratů, očekávání a české pohostinnosti, který se možná ještě dál bude odvíjet.
