Přerušil jsem veškerou komunikaci se synovou rodinou. Podmínka pro obnovení vztahu – syn udělá pořádek se svou ženou.
Nebude mi říkat, jak mám se synem mluvit a co mám dělat s penězi.
Před tímto incidentem jsem synovi mnohokrát říkal, aby si s manželkou promluvil. Ať si mlátí do hlavy sama, když se jí to tak líbí, ale já nemusím.
Máme velmi zajímavou situaci: do snachy jsem absolutně nezasahovala, ale často mi volala, aby vyjádřila svou nespokojenost.
Po prvním setkání s ní jsem synovi řekla, že se mi ta holka nelíbí. Ne kvůli tomu, co dělala, naopak, chovala se skromně.
Jen jsem měla pocit, že ta osoba je skandální a velmi nepříjemná. Neměla jsem ji ráda, ale také jsem nepožadovala, aby ji opustil. Když mi oznámil, že se budou brát, řekla jsem, že na svatbu přijdu, ale kromě toho jsem ho požádala, aby mě se svou ženou nekontaktoval.
Žiji sama, manžel zemřel, když můj syn končil školu. Rychle přijal roli muže v domácnosti a převzal některé povinnosti, což mě potěšilo.
Nezneužívala jsem jeho pomoci, ale někdy jsem se bez ní neobešla. Například když jsem potřebovala pomoci s výběrem spotřebiče, zvednutím něčeho těžkého nebo s opravou.
Nevolala jsem synovi každý večer. Obvykle jsem odkládal věci, které mohly počkat, aby mohl udělat všechno najednou během jedné návštěvy.
Po svatbě za mnou syn jezdil jednou za měsíc. Ale i to se snaše zdálo strašně často, což mi neopomněla říct do telefonu.
Se synem jsem o tom vedl nejeden rozhovor. Telefonáty a zprávy od jeho manželky potřebuji jako rybička deštník. Bez zpráv, že je těhotná a syn ji nechal doma samotnou, se nějak obejdu.
Kdyby byla nemocná nebo v nebezpečí, syn by za mnou nepřijel, schůzku bychom odložili a bylo by to. Ale když přišel ven, je všechno v pořádku.
A nemůžu říct, že by mi záleželo jen na sobě. Po narození dítěte jsem dala i postýlku, i kočárek, i přebalovací pult, a dokonce i obálku s penězi.
Rodiče mé snachy nevypadali, že by chtěli mladé rodině pomoci. Nepamatuji si, že by dali jediný okázalý dárek, přestože oba pracují a mají jednu dceru. Ale to už je jejich věc.
Nedávno jsem se pustil do rekonstrukce. Byla v plánu už dlouho, ale dokud nade mnou bydleli tihle alkoholici, nemělo smysl ji dělat, pravidelně vytopili.
Pak byt prodali a noví sousedé si ho nedávno zrekonstruovali sami. No a teď si konečně můžu udělat pořádek ve vlastním bytě.
Šetřil jsem peníze, takže jsem po synovi nic nechtěl. Naopak jsem mu nabídl tuto možnost: on mi pomůže s rekonstrukcí a já mu dám peníze, které jsem ušetřil tím, že jsem si nevzal profesionály.
Syn souhlasil. Ale mozek jeho ženy zřejmě nepochopil, že je to schůdná varianta. Od prvního dne začala volat jemu a pak i mně.
Zpravidla jsem telefon nezvedal. Ale syn má reproduktor, takže jsem slyšel křik své snachy.
Jednou přišla s dítětem, aby mu vynadala.
– Nedržte ho od rodiny, najměte si profesionála, když to tak nutně potřebujete!
V rozpacích ji syn odvedl domů a já se rozhodla, že si skutečně najmu profesionály. Sice neušetřím peníze, ale budu mít pevné nervy a nebudou zbytečné záchvaty vzteku.
Řekla jsem synovi o svém rozhodnutí a zaplatila mu za čas, který mi už věnoval. Řekla jsem mu, že dokud svou ženu neuklidní, nebudu ho kontaktovat.
Nechci poslouchat zbytečné nároky, mám taky svoje nervy a nemusím to zvládnout a moc toho říct…..
Tohle je zatím poslední varování a uvidíme, co bude dál.