Se Sárou jsme se vzali před třemi lety. Žili jsme si dobře, finančně se nám dařilo. A pak mi manželka řekla, že je těhotná. Z té zprávy jsem měl velkou radost. Sedli jsme si a povídali si o našem budoucím životě a o tom, jaké to bude, když budu rodinu živit jen já. Všechno se zdálo být v pořádku, protože jsem dobře vydělával. Myslel jsem si, že to zvládneme.
Ale stalo se něco nečekaného. Firma, pro kterou jsem pracoval, zkrachovala. Všichni zaměstnanci firmy přišli o práci. Snažil jsem se najít si práci, ale nebylo to tak snadné. A tam, kde se dalo pracovat, byl mizerný plat. Nebylo možné z toho uživit sebe, natož celou rodinu. Musel jsem prodat své staré auto, abych nějak přežil. V té době se mé ženě narodil syn.
Jednoho dne mi zavolal soused, abych mu pomohl opravit auto. Prohlédl jsem auto, zjistil, v čem je problém a jaké díly je třeba koupit. Po několika hodinách auto fungovalo. Soused mi za to zaplatil. A pak řekl, že mě určitě doporučí svým známým, kdyby měli někdy nějaké problémy. Tak jsem si začal vydělávat na živobytí. Nebylo to moc peněz, ale už jsme nebyli zadlužení a já mohl uživit rodinu.
Zákazníci přicházeli, auta jsem opravoval celý den. Byl jsem se svým životem spokojený, protože jsem si mohl vydělat peníze. I když to nebylo tolik, kolik bych si přál, ale nejdůležitější bylo, že jsme nežili v chudobě. Pak mi jeden soused navrhl, abych začal podnikat, a slíbil mi pomoc s penězi. Začali jsme připravovat dokumenty. Měli jsme také prostor pro dílnu – mou garáž, která stála prázdná. Byla to dobrá možnost, jak začít.
Jednoho dne mi zavolal bratranec mé ženy. Porouchalo se mu auto. Souhlasil jsem, že se na problém podívám. Po vizuální prohlídce jsem zjistil, že auto má mnoho závad. Chtěl, abych ho opravil , s tím, že vše zaplatí. Okamžitě jsem mu sdělil náklady na práci a náhradní díly. Okamžitě mi dal peníze na náhradní díly a slíbil, že zbytek zaplatí, až si auto vyzvedne.
Když si pro auto přijel, nebyl jsem doma. Moje žena mu otevřela garáž a on si auto odvezl. Večer jsem se jí zeptal, kolik mu zbylo na opravu. Manželka se na mě překvapeně podívala.
– Jak to, řekl, vždyť ti dal peníze. Věřil jsem mu.
– Lhal mi.
Pak jsem mu zavolal a zeptal se, kdy peníze vrátí. Ale on mě ujistil, že vše dal mé ženě, a pokud mi peníze nedá, není to jeho problém. S manželkou jsme si jen vyměnili pohledy. Začala plakat, protože jak to mohl říct? Vždyť jí opravdu žádné peníze nedal.
Pak moje žena zavolala své tetě, jeho matce. Řekla jí, jak nespravedlivě se k nám choval. Teta však svého syna bránila, že nám všechny peníze vrátil a my po něm zase něco chceme.
Spravedlnosti jsme se nedočkali, ale všichni příbuzní se na nás začali dívat svrchu. Navíc se tváří, že je uražený. Je pravda, co se říká – s cizími lidmi se vychází mnohem snáz než s rodinou.
