S manželem žijeme na venkově. Vzali jsme se předčasně, protože jsem otěhotněla. Byla jsem na rodičovské dovolené, takže naši rodinu živil pouze manžel. Občas jsem si chodila přivydělávat, zatímco někdo hlídal dceru.
Manžel se snažil najít si nějakou práci navíc, aby zlepšil finanční situaci naší rodiny, ale nic z toho nebylo.
Když dcera trochu povyrostla, šla jsem do práce, ale ani to naši situaci příliš nezlepšilo.
Je nám dcery líto, šetříme na sobě, ale chceme jí dát to nejlepší. Chodí do dobré školky. Ale musíme za ni hodně platit. Také musíme dávat peníze na různé potřeby. Na dárky pro děti a učitelky.
Dcera nechodí do extra tříd, protože nemáme peníze.
Jednou nás navštívila tchyně. Neodcházela od dcery. Dobře se bavily, protože se dlouho neviděly. A pak přišel účet ze školky! Vstávaly mi vlasy na hlavě!
Ukázalo se, že tchyně přihlásila vnučku na angličtinu a tělocvik. Dítě prý potřebuje všestranný rozvoj. Kde na to vezmu peníze? Pro nás je to obrovská částka.
Tchyně řekla, že si ty hodiny navíc zaplatí sama. Tak jsem se uklidnila. Je to lepší než kupovat hračky a sladkosti. Aspoň to bude mít nějaké využití.
Manžel se na sebe zlobil, že není schopen zaplatit dceři základní lekce. Ale co se dá dělat?
První rok mi tchyně každý měsíc převáděla peníze. Letos jsem jí zavolala, že potřebujeme víc hodin školní přípravy, a nabídla jsem jí, že gymnastiku nahradím přípravou. Nesouhlasila!
Zrušila jsem všechny hodiny navíc a zaplatila několik měsíců přípravy. Když se tchyně od dcery dozvěděla, že přestala chodit na gymnastiku, udělala aféru. Nedává nám peníze…
Snažila jsem se s ní najít kompromis, ale neposlouchá mě. Olej do ohně přilévá i moje matka – prý jsem si měla hledat normálního manžela.
Spoléhala jsem na to, že bude užitečný a bude dobře vydělávat. Spoléhala jsem, že mi tchyně pomůže, a teď nevím, co mám dělat……