Robert si užíval volný den , ale najednou zazvonil zvonek u dveří. Koho to nesl tak brzy? Když muž otevřel dveře, uviděl neznámou ženu. Vyděšeně zamrkala řasami a utřela si z tváře slzu.
– Koho jste přišel navštívit? – Zeptal se.
– Synu, nepoznáváš svou matku?
– Maminku? Pojď dál… TE!!! – sotva to ze sebe vypravil.
Dobře si pamatoval den, kdy mu mámu vzali. Tolik let čekal, až přijde do sirotčince a vezme si ho domů. Ale ona to neudělala. Časem bolest ustoupila. Robert dokončil školu, nastoupil na univerzitu a začal podnikat. Když se ho lidé ptají, kde jsou jeho rodiče, odpovídá, že zemřeli. Naučil se žít sám a spoléhat se jen sám na sebe. Je sebevědomý, soběstačný a bohatý a o tom, že pochází ze sirotčince, nic a nikde neříká.
Sára si ani nepamatuje, kdy byla zbavena rodičovských práv. V mládí hodně pila a v opileckém rauši se jí úplně vypnul mozek. Byla také ve vězení, kde myslela na Roberta. Ne, nikdy ho nemilovala, jen jí ho bylo líto.
Když se jí narodil druhý syn, mateřské city jí ovládly hlavu. Byla ochotná pro dítě zabíjet. Pokud nemyslela na staršího, dělala pro mladšího všechno možné i nemožné, jen aby byl šťastný.
Mladší vyrostl a byl stejně zlý jako jeho matka. V patnácti letech dostal první podmíněný trest. Za chvíli dostane druhý a půjde do vězení. A právě Sára se snaží, aby se její syn do vězení nedostal, protože ví, jaký je život za mřížemi. Když zjistila, že Robert je úspěšný muž, okamžitě po něm začala pátrat.
Sedí tedy v jeho domě a pláče. Vypráví, jak ho hledala, jak se modlila k Bohu za jeho zdraví a každý den doufala, že se s ním setká. On jí uvěřil. Ale uvnitř mu cosi říkalo, aby si udržoval odstup. Navzdory obavám jí syn pronajal byt, poprvé jí dal peníze a řekl jí, že může počítat s jeho pomocí. Rozhodl se, že ji bude sám sledovat a vyvodí závěry, zda přišla v dobré víře, nebo ne.
Před Novým rokem se Robert vydal do sirotčince, kde vyrůstal. Často tam nosil hračky a jídlo. Oslovil ho starý vychovatel.
– ‘Roberte, maminka hledala tvou adresu. Našla tě?
– Ano. Děkuji, že jste jí pomohl.
– Ale buďte opatrný, snaží se zachránit svého mladšího syna. Máma chce jen peníze, nevěř jí! Nemá tě ráda a nikdy tě neměla ráda.
– Mám bratra?
– Ano, zeptej se jí sám.
V krku se mu udělal knedlík a těžko se mu dýchalo. Nemohl uvěřit, že ho matka opět zradila. Ale ovládl své emoce a šel za ní. Sára takový nátlak nečekala a zneklidněla. Nechtěla to říct mladšímu synovi, protože se bála, že Robert nebude chtít svému delikventnímu bratrovi pomáhat.
O několik dní později byl Robert napaden. Byl velmi surově zbit. Lupiči se policii přiznali, že si je najala jeho matka. Ta chtěla Roberta zabít a zmocnit se dědictví, aby mladšímu synovi zajistila bezstarostný život.
Během soudního procesu vyjádřila lítost a požádala Roberta, aby jí odpustil, ale ten z toho vyvodil vlastní závěry.
– Žil jsem bez matky už dříve a budu žít i nadále ! – zašeptal přes slzy.