Zamilovala jsem se ve 40 letech, a to do muže mnohem mladšího než já. Místo dlouho očekávaného štěstí mi tento příběh přinesl spoustu utrpení. Ale i přes bolest se nedokážu pustit muže, který mi zlomil srdce…
Takto bych popsala sama sebe v době krátce předtím, než jsem potkala Davida . Vždycky jsem byla velmi ambiciózní a věnovala jsem své práci spoustu času.
Nedokázala jsem si představit, že bych měla lepšího odborníka ve svém oboru, snila jsem o vysokých funkcích, moci, penězích.
Předpokládám, že to byl do jisté míry důvod mého rozchodu s manželem. Byli jsme manželé šest let. Rozvedli jsme se, když byly naší dceři Lee 3 roky a 8 měsíců.
Důvodem bylo, že můj bývalý manžel chtěl odjet do Portugalska, kde mu nabídli práci. Já jsem o tom nepřemýšlela, protože jsem právě dostala povýšení na pozici, o kterou jsem léta bojovala. Nikdo neustoupil.
Manžel jel do Portugalska nejdřív na zkoušku, mysleli jsme si, že kvůli dítěti bychom měli zůstat spolu – hledat způsob, jak nerozbít rodinu. Ale asi po roce jsme zjistili, že nám je vlastně lépe odděleně. A rozvedli jsme se. Upřímně řečeno, zpočátku jsem z toho měla docela radost. Nepotřebovala jsem muže, který by mě nepodporoval.
Pokračovala jsem ve své kariéře, plnila si své sny a měla dost peněz, abych se nemusela starat o výchovu dítěte sama. Bylo mi 35 let a byla jsem si jistá, že potkám muže, který mi bude rozumět a bude respektovat, kdo jsem a co dělám.
Uplynulo však již 5 let!
A aniž bych příliš přemýšlela o budoucnosti, dělala si, co jsem chtěla – hlavně jsem pracovala, ve volném čase cestovala a sem tam prožila krátké milostné dobrodružství, žádné závazky, byla jsem tu ve 40 letech.
Cítila jsem se úspěšná, svobodná a silná. Chtěla jsem mít po svém boku muže? Ano i ne. Bála jsem se, že většina mužů mě bude chtít mít častěji doma a věnovat se jim – a překážet mi v tom, abych si šla svou vlastní cestou.
A tak začal můj vztah s Davidem. Seznámili jsme se na oslavě narozenin společné kamarádky. Oslava byla skvělá a já se rozhodla, že dopadne ještě lépe, když si s tím pohledným a sportovně založeným mužem, který na oslavu přišel sám, domluvím rande.
Na mou pozornost rychle zareagoval a večer ubíhal ve flirtování a škádlení. Nakonec jsem ho zcela otevřeně pozvala, aby mě, pokud bude mít v sobotu čas, navštívil.
Lea byla na dovolené a měsíc pobývala v Portugalsku se svým otcem. A Davidovi jsem velmi dvojsmyslně naznačil, že nechci, abychom se chovali slušně.
Tak jsme to udělali. Strávili jsme vášnivý a velmi příjemný večer. Další týden mě David pozval na víkend pryč. Postupně jsme se začali vídat 2-3krát do měsíce. Buď doma, nebo v hotelu, protože David bydlel se svou matkou a sestrou. No, možná už byl moc starý na to, aby žil s matkou, ale bylo mu 26 let, studoval a pracoval… No nic, co mi bylo po tom – bylo nám spolu dobře.
Ale nějak nenápadně se z toho, co jsme začali jako flirt a bez touhy po prohloubení, stal vážný vztah. A ano, přiznávám, zamiloval jsem se. A to hodně. A být po čtyřicítce a chodit s mužem o patnáct let mladším není snadné. Neustále jsem byla v rozpacích: nejen před svými přáteli a rodinou, ale před každou mladší ženou. Začala jsem ztrácet sebedůvěru a bála jsem se, že mě můj krásný milý brzy omrzí. Rozmazlovala jsem ho nejrůznějšími dárky a dopřávala mu mnoho rozmarů, jen aby byl se mnou.
Jediní, kdo mi dodávali odvahu a říkali, že náš vztah je docela normální, a dokonce krásný, byla moje dcera a… Davidova sestra . Sára byla o dva roky mladší než její bratr. Zdálo se, že krása je pro ně rodinnou vlastností, protože byla velmi hezká, i když kupodivu vždycky bez přítele.
Často k nám chodila na návštěvu, poflakovala se s námi, když jsme chodili do restaurací, do kina, na procházky, na nákupy…
Dokonce s námi jezdila i k moři. Vlastně jezdil kvůli Lee, s níž si dělal dobrou společnost, a když jsme cestovali, většinou byly obě dívky v jednom pokoji a já s Davidem v druhém.
Pravdu jsem zjistila úplnou náhodou! Jednoho dne jsem se rozhodla, že Davida překvapím a udělám mu den speciálně pro nás. Vzala jsem si dovolenou, ale neřekla jsem mu to a předstírala jsem, že jedu do práce, i když jsem se ve skutečnosti plánovala vrátit… Připravila jsem si celou řadu překvapení. Ale to největší překvapení mě čekalo. Potichu jsem odemkla venkovní dveře a uslyšela smích vycházející z ložnice. Přistoupila jsem k němu úplně potichu a našla Davida, jak se miluje se Sárou !
Ukázalo se, že nejsou bratr a sestra. Měli spolu už několik let milostný poměr. Jaká byla moje role v tomto trojúhelníku? Vzpomněla jsem si na bohatou stárnoucí dámu, která štědře rozdávala dárky. David sice říkal, že mě miluje, ale Sáry se zbavit nedokázal . Že se pokusila o sebevraždu, když ji požádal, aby ji kvůli mně opustil…
Já vím, nezní to realisticky.
Ale já nemám sílu odkopnout muže, do kterého jsem se zamilovala. Už jsou to tři měsíce. David se k nám nastěhoval natrvalo, prý aby mě přesvědčil, že mě miluje. A já nevěřím, že se rozešel se Sárou , ale své obavy a podezření držím v sobě, protože nechci, aby odešel nadobro…
