Žiji ve městě, které se rok od roku zmenšuje…
Mladí lidé odešli, kdo kde našel.
Zůstali nám lidé jako já – osamělí a léta nezaměstnaní, kteří nedoufají v žádný důchod, ale také nemají odvahu někam odejít – tu do velkého města, tu do zahraničí.
Ti, kteří mají vnoučata, se na ně upnuli – vychovávají je od miminek, pak je vodí do školek a škol, zatímco rodiče vydělávají peníze někde ve světě.
Tahle práce není dobrá pro nikoho, ale když není jiné východisko, přihlásíme se a vydržíme.
Můj syn nechce o svatbě ani slyšet a dcera si pořád hledá, co by mohla studovat a dokončit. Oba na děti nemyslí.
Já mám spoustu času, velký dvůr, spoustu pěkných pozemků a blízko, ale málo peněz a jen dvě ruce. Když nemůžu dělat nic jiného, pustím se do budování malé usedlosti – začal jsem zemědělstvím a pak jsem se věnoval zvířatům.
Kromě toho, že je mám, nebojím se dlouhé zimy ani zhodnocení – celé léto konzervuji, co mi zahrada vynesla.
Je pravda, že se už nestarám o stromy, sklenice ani ovoce, ale je hřích nechat úrodu zkazit.
Bez kříže a bez rukou jsem zůstal, ale můj sklep je plný všeho.
Jen je tu práce, kterou nemohu dělat a která vyžaduje lidskou sílu.
A protože můj syn to všechno nezvládne, hledám tu a tam mladší muže – aby postavili plot, ořezali větve, namíchali cement a opravili schody, abych, až se rozbijí, nespadla a nezmlátila se a moje děti se nedivily, co se mnou.
Věřte tomu, jak chcete, ale nenašel se nikdo, kdo by řekl: “Teto Táňo, zítra přijdu a udělám tu práci…”.
Nikdy předtím jsem si v obchodě nevzala hotovost a nikdy jsem nikoho nepožádala, aby mi pomohl bez peněz.
Vždycky jsem platila, ale poslední dobou jsou mladí lidé tak líní, že i když jim strčíte do ruky leva, ani nedosáhnou, aby si je vzali.
A jinak jsou to velcí filosofové – stát je takový, politici jsou takoví, na mladé nikdo nemyslí, kdybych měl práci….
Ale co to bylo za práci, takoví povaleči!
Myslíš práci, abys v deset vysedával v kavárně, ve dvanáct si dal pivo nebo mastičku, ve dvě přišel domů, někdo ti uvařil, najedl se, zdřímnul si a v šest byl v hospodě… To je práce.
Všichni, kdo zůstali ve městě, jsou z lenosti nahoře. Budou se mít mizerně, budou chodit špinaví a smradlaví jako šašci, vypnou jim elektřinu, ale oni se neprobudí a nevydělají ani korunu.
To je to, co nechápu.
