Když jsem se na nádraží loučila s bratrem, moje matka byla velmi dojatá a obávala se, že se vzhledem k jejímu věku možná vidí na tomto světě naposledy. S tímto matčiným přáním vidět bratra a sestru naposledy jsme se vydali na cestu.
Nejprve jsme navštívili strýce a nyní jsme se chystali do místa, kde žila moje teta. Strýc žertoval o mé nadcházející svatbě , a já ho žertem pozvala. Varoval mě, abych si dávala pozor, protože můj budoucí manžel má mateřské znaménko….. Bylo krásné počasí.
Po příjezdu nás srdečně přivítala teta Alina a její manžel. Druhý den ráno jsme se s mladší sestřenicí Annou rozhodly, že si užijeme pláže a moře. Po šplouchání v moři jsme se vrátily domů na večeři. Cítila jsem se trochu unavená a chtěla jsem si odpočinout, ale Anna měla jiné plány. Přesvědčila mě, abych se s ní vrátila k moři, a pak jsme se chystaly jít do kina. Když jsme vylezly z vody, přistoupili k nám dva mladí muži a ptali se, jak se dostanou do jisté ulice. Anna mi dala instrukce a ten druhý se na mě pozorně podíval a zeptal se:
-Promiňte, jmenujete se Maria?
Překvapená otázkou jsem zvedla obočí a on rychle dodal:
-Vy žijete v hlavním městě a máte kamarádku, která se jmenuje Sára. Je to moje sestra. Viděl jsem tě na jejích fotkách a chtěl jsem se o tobě dozvědět víc.
Pak jsem si všimla mateřského znaménka na jeho paži. Rozhodli jsme se, že spolu půjdeme do kina a pak na klidnou procházku po nábřeží. Když jsme se loučili, zmínil se ten kluk, že druhý den odjíždí se svým kamarádem. Požádal mě o telefonní číslo. O deset dní později se se mnou a mou matkou znovu setkal. A o šest měsíců později jsme se vzali.
