– Maminka, Michael a já jsme dítě ještě neplánovali….. Chtěli jsme se jen jednou vzít.
Teprve tehdy si Maria všechno uvědomila….
Bylo to na začátku devadesátých let. Maria vychovávala dceru sama, protože její manžel zemřel. Bylo těžké žít. Zvládala vychovávat dceru a pracovat ve dvou zaměstnáních, protože peníze se sháněly těžko. Po třech letech ji kamarádka seznámila s Viktorem. Byl to dobrý muž. Z prvního manželství měl syna Michaela.
S jeho první ženou se rozvedli, protože začala příliš pít a krást peníze. Maria a Victor se spolu začali bavit a později ji požádal o ruku. Maria dlouho váhala, ale její kamarádka ji přesvědčila, protože Viktora znala už dlouho. Je to dobrý muž, umí vydělávat peníze a nepije. Maria souhlasila.
Jejich děti se spřátelily a život se jim dařil, ale jejich štěstí netrvalo dlouho. Viktor náhle utrpěl mrtvici a zemřel. Maria nechápala, proč na ni život sesílá takové zkoušky. Dlouho však neplakala, protože na to nebyl čas; musela organizovat péči o Michala. Nechtěla ho poslat do sirotčince, protože už se stal její rodinou.
A tak žili všichni tři společně. Po ukončení osmé třídy Michal nastoupil na technickou školu a celkově Marii se vším pomáhal. Často dokonce vyzvedával Mariinu dceru ze školy, aby si ji nikdo nevybíral. Maria si myslela, že má dokonalou rodinu.
Jednoho dne jí však zavolala školní sestra a oznámila jí, že dívka je nemocná a byla převezena do nemocnice. Maria nechala všeho, co dělala, a okamžitě letěla za dcerou. Tam jí lékař oznámil, že se brzy stane babičkou.
Maria nevěděla, co má dělat. Nekřičela na Michala , rozhodla se s ním v klidu promluvit a zjistit, jak se to všechno stalo.
– Michale , jsi přece dospělý. Copak jsi nevěděl, jaké to může mít následky?
– Ano, věděl jsem to, ale nenapadlo mě, že se to stane tak rychle. Byla to jen jednorázová záležitost … Nechtěli jsme mít děti. Miloval jsem ji a dokonce jsem si ji chtěl vzít, ale později, až to zákony dovolí…..
Mariia navrhovala, aby těhotenství zatajili a později dítě přepsali na ni, ale mladá rodina se rozhodla jinak. Chtěli se vzít a stát se právoplatnými rodiči dítěte. Mariia strávila téměř měsíc běháním po různých institucích, aby shromáždila všechna potřebná potvrzení a zaregistrovala sňatek svých dětí.
První tři roky to bylo těžké. Její dcera zůstala s dítětem a Maria pracovala ve dne v noci, aby děti uživila. Ani Michal nezahálel, neustále si hledal práci na částečný úvazek a alespoň trochu finančně pomáhal. Pak dostudoval a našel si normální práci. Život se stal jednodušším a Maria nyní žila jako normální člověk: přes den pracovala a v noci spala.
Od té doby uplynulo pětadvacet let. Mariina dcera a Michael jsou stále spolu. Jsou Marii vděční za to, že věřila v jejich lásku a umožnila jim vytvořit úžasnou rodinu.
Co byste udělali na Mariině místě?
