- S mojí mladší sestrou jsme od sebe o tři roky. Sára právě končila střední školu a já studovala. S rodiči jsme doufali, že sestra půjde také na univerzitu. Naši rodiče respektovali naši volbu a nechali nás, abychom si zvolily vlastní cestu. To byl i můj případ. Doufala jsem, že i moje sestra si najde něco pro sebe.
Věci však nedopadly tak, jak jsem si myslela. Po maturitě Sára prohlásila, že se zamilovala. Moje máma se usmála, protože každý někdy zažil první lásku. Byli jsme připraveni seznámit se s jejím přítelem. Uplynul týden a moje sestra nám řekla, že k nám přivede Makse a že se plánují vzít. S mámou jsme si vyměnily pohledy. Vdávat se? Taková mladá holka. A co škola, práce? Sára nás neposlouchala.
Přivedla Makse k nám domů. Všimli jsme si, že je mnohem starší než ona. Naši pozornost upoutalo, jak si prohlížel náš třípokojový byt. Chodil sem a tam, mnul si ruce a díval se skoro do každého kouta. U stolu se ho máma zeptala, kolik mu je let. Bylo mu dvacet devět let! Nechápu, proč by dospělý muž chtěl mladou ženu, jako je moje sestra. Později jsme se s maminkou začaly dohadovat proč.
Ukázalo se, že Maks pochází z vesnice. Do té doby bydlel u rodičů a dojížděl do práce. Ukázalo se, že ho takový život nebaví. Rozhodl se zkusit štěstí ve městě. Našel si práci s malým platem. Ten mu stačil jen na jídlo a nájem. Po měsíci života ve městě se Maks seznámil se Sárou. Zeptal se jí, kde bydlí a s kým.
Považoval ji za dobrou volbu a začal naléhat na založení rodiny. Nevadilo mu ani sestřino nedostatečné vzdělání. Ujišťoval ji, že potřebuje dobrou ženu, ne vzdělanou dámu.
Nás však zajímá, jak hodlá Sáru živit , když sám nemá dostatek peněz. Maks řekl něco nepochopitelného.
Máma s tátou nedali svolení, aby se sestra vdala, alespoň dokud nebude mít vzdělání. Ještě jí není osmnáct, takže rodiče mají právo řídit její život. Takhle se s Maksem rozloučili. Zavřeli ji doma a měsíc ji nikam nepustili. Byl to křik, hysterie, pláč. Ale rodiče byli neoblomní. Zakázali Sáře, aby se s Maksem stýkala.
Prozatím je její sestra pod přísným dohledem. Nevím, co bude dál. Poslechne mámu a tátu, nebo uteče za svým milým? I když chápu, že on má raději náš třípokojový byt než samotnou Sáru.
