Moje švagrová je mazaná liška – čeká, až zemřeme, aby si mohla vzít náš byt.
Ano, milí lidé! Čtete správně – moje švagrová Ivelina čeká právě na to – až zemřeme, aby si mohla vzít náš byt.
Když se před pěti lety náš jediný syn Stoil rozhodl, že nám ji představí, nestačil jsem se divit! Už tehdy se mi nelíbila, ale navzdory mému názoru se rozhodl, že ji má moc rád, a vzali se.
Dívce se podařilo zamotat mu hlavu a rychle, rychle zamířili do civilu. Co jsem mu neřekla, jak jsem mu to nevysvětlila – ale ne a ne!
Za prvé, moje snacha se do naší rodiny nehodí. Pochází z úplně obyčejné rodiny, vystudovala jen střední školu, zatímco můj syn vystudoval vysokou školu a magisterský titul.
Za druhé, nechce pracovat, zůstává doma a toulá se po drahých restauracích, manikérky a kadeřnice jsou její první kamarádky.
A můj hloupý syn jí věří každé slovo a natřásá se v práci, aby jí zajistil úplně všechno!
Ale chci vám říct, co mě vyděsilo nejvíc.
Chci – nechci, o Vánocích jsme se sešli u nás doma. Uvařila jsem všechno tak, jak to mělo být, oni přišli a sedli jsme si ke stolu.
Během večeře jsem nadhodil myšlenku, že by si mohli oba koupit byt a začít ho splácet, místo aby žili v nájmu.
Ivelina se na mě s úšklebkem podívala a řekla, že to nemá smysl. Každopádně jednou jim tenhle, tedy náš, byt zůstane! Říkám vám, lidi, je mi to líto!
Ovládla jsem nervy, nezvedla jsem skandál, abych nezkazila oslavu, ale jen já vím, co mě to stálo!
Když odešli, sedla jsem si a promluvila s manželem Borisem. Jak už to tak bývá, byt v centru Plovdivu odkážeme církvi, protože nechci, aby ten šmejd přistál na místě. Jen já a můj manžel víme, co jsme prožili, abychom si koupili dům o rozloze 200 metrů čtverečních.
Po narození syna jsem snila o tom, jak si jednou najdeme holčičku pro zázrak a pohádku a jak jim ten byt odkážeme… Ale zřejmě nám to nebylo souzeno!
Přemýšlím, že synovi řeknu úplnou pravdu – ať se na nás nespoléhá, ale to znamená, že už nebude mluvit. Nevím, co mám dělat a jak se zachovat!
Jediná moje naděje je, že se oba rozvedou, ale když se dívám, jak je měkký a jak jí ve všem naslouchá, tak to asi nehrozí.
S prominutím, tahle selka si ho točí na malíčku a on to ani necítí!
Prosím, dejte mi nějakou radu!
