Dlouho jsem přemýšlela, jestli vám mám říct, co mě trápí, ale po dnešním ranním incidentu jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas.
Mám sousedku jménem Rebecca. Když jsme před lety kupovali náš byt, ostatní sousedé mě varovali, abych se s ní neobtěžoval. Ale já, protože jsem hodná holka, jsem si myslela, že bych se s ní mohla sblížit… A opravdu jsem to udělala!
Jenže v určitém okamžiku jsem si uvědomila, že ta žena se mnou obratně manipuluje a jejím jediným cílem je grilovat každého s každým. Už je dávno v důchodu, celý den nemá co dělat, intrika za intrikou. Zřejmě jí to působí nadpozemské potěšení, ale neuvědomuje si, že zůstala úplně sama – úplně sama.
Rebecca má syna a dceru, kteří jsou manželé.
Syn je už dlouho v zámoří a téměř jsme ho neviděli. Dcera bydlí přes dvě ulice, ale ani ona nepřijde. Sousedé mi říkali, že byla vždycky velmi zlomyslná a manžel zemřel před mnoha lety na nervy. Ten chlap to prostě nezvládl, dostal infarkt a už ho nedokázali zachránit.
A místo aby si Rebeka vzala z této události ponaučení, ještě víc se rozzlobila! Začala na své děti, tehdy puberťáky, křičet za všechno možné… Jakmile dosáhly plnoletosti, odstěhovaly se z bytu, aby byly od matky dál.
Ale zpět k příběhu z dnešního rána. Já a další dvě ženy se staráme o pouliční kočku. To zvířátko je moc hodné, milující a nikomu nedělá problémy. Před časem jsme ho nechaly vykastrovat, udělaly jsme mu domeček a pravidelně ho vodíme k veterináři.
Všichni ve vchodě, kromě Rebeky , ho mají rádi a dokonce ho občas rozmazlují pamlsky. Zatím je vše v pořádku! Dnes ráno jdu dolů nakrmit našeho mazlíčka a co nevidím! Rebecca vzala deku a misku a míří ke koši!
Okamžitě jsem vykřikla a ona se vyděsila! Zeptala jsem se jí, co jí to chudák zvíře udělalo, že se takhle chová, a ona mi řekla, že nechce “toho brouka blechu” přede dveřmi! No, řeknu vám, v tu chvíli jsem byl úplně promočený! Kdybych se nechoval tak slušně, chytl bych ji za vlasy, nehledě na to, že byla ve věku mé matky!
Proč vám to všechno vyprávím? Protože je spousta lidí, kterým se nechce pomáhat! Trvají na tom, že budou žít v chlívku, který si sami vytvořili, a je jim tam dobře!
Kdysi mi takových lidí bylo líto, ale chyba je na mé straně – nemá smysl ztrácet čas ani energii. Takoví jako Rebeka si vysloužili hrobové ticho v bytě, osamělé dovolené a neúctu!
