Dárek od srdce.
Katka je ve vesnici známá jako výjimečná žena. I když celý život usilovně pracuje na poli, v slunci, s těžkými břemeny a má málo spánku (má velkou rodinu, dobytek, zahradu), nenechává to, aby jí stálo v obličeji ve vyšším věku. Po tolika letech vesnického života nepozbyla své přitažlivosti
Už v mládí se její krása rozšířila až do sousedních osad má kulatý, ale přitom štíhlý tělo, dlouhé vlnité tmavé vlasy, zelené, mírně šikmé oči a přirozeně plné rty. Mnoho chlapců se o ni snaží, i ti z dalekých vesnic, aby získali její přízeň. Rodiče, zbohatlí sedláci, nechtějí, aby se jejich jediná dcera provdávala hned, a posílají ji do města na učitelku. Každé léto, když se vrací na venkov, předstírá, že si vybírá místního snoubence.
Když kráčí po hlavní ulici ve svém šatech, objeví se chlap, který se tváří, jako by šel stejnou cestou náhodou, a snaží se jí upoutat pozornost (právě si natáhl kalhoty bez děr a otřel si nos od sazí). Usmívá se vtíravě, mrkne a předstírá, že jí nechce pustit cestu.
Katko, pojď dnes večer do klubu, bude tanec, odvezu tě domů, budeš spokojená.
Katka jen přikývne, obejde snoubence stranou a doma s matkou diskutuje dalšího zájemce.
Dnes se ke mně zase připlížil starší syn Selivanových, co? Včera však přijel chytrý chlap z města na otcově Škoda, chlubí se, že je přítel starosty.
Dítě, není tu žádný, co by se ti líbil? Po škole budeš muset vybírat.
Ty bláznivé, arogantní, až mě z toho bolí hlava. Vždy se chovají jako hrdinové, a já mám pocit, že jsem z nich pryč.
Serišek, o něco starší než Katka, si jí všimne, ale neodváží se na ni podívat; jen tiše sleduje, jak prochází kolem jejich skromných vrat a povzdechne si. Zpočátku se ani neodvážil myslet na lásku, ale jednoho jara, když rozkvetly stromy a ptáci zpívali, Katka procházela jako z pohádky, zlatavě zářící.
Chlap se najednou cítí, jako by mu spadla střecha, a rozhodne se získat její srdce. Jde za matkou a ptá se, jak by mohl udělat, aby ho nepustila. Matka na syna chvíli přemýšlí, pak kývne.
Podívej se do zrcadla, podívej se do své kapsy jsi dobrý člověk, ale nejsi princ z pohádky. Kdyby ses byl narodil krásnější, určitě by sis ji získal.
Já vím, co mám na srdci. A ty? Kdybys byla mladá a krásná, koho by sis vybrala?
Nikdo se neptal, ale kdyby se zeptal, asi bych byla dcerou starosty Vybrala bych si, kdo mi dá opravdový dar, co není za tři krávy na trhu, ale co zahřeje srdce.
Kde je můj odpad? myslí Serišek a vzpomíná na tajný rozhovor matky s babičkou.
Dcerko, pojď sem, ukážu ti. Souseda přinesla dva kousky mýdla, co u nás mají jen oni. Podívej, jak voní!
Je to výjimečné, mami, co s tím uděláš?
Ber, vezmi si to. To je kousek, co ti z lásky vytrhnu. V sauně to zkusíš.
Matka dlouho otáčí kus mýdla, čichá a říká, že je to neobyčejně jemné a příjemné. Zabalí ho do starého novinového listu a schová na polici jako nejcennější poklad. Sní, že ho jednou použije v sauně a ušetří, aby myši nepořezaly a nic se neukradlo.
Serišek, sledujíc matku, chápe, že ten kousek mýdla je ten pravý dar, který nelze koupit v obchodě, ani ve městě, kde je nedostatek. Věří, že když Katku potěší tím mýdlem, omládne ji a učiní krásnější.
Vesničané jsou překvapení, proč si taková krásná dívka vybrala nenápadného Seriška nízkého, štíhlého, s bledým tváří, posetým pihami, a ještě chudého. Přesto po svatbě povídají příběh dál, až po staré časy.
Serišek přichází k Katce s darem v rukou, jako by nesl zlatou korunu posetou smaragdy. Katka se chvěje, drží kus s nápisem Domácí mýdlo a nejprve neví, co říct. Pak si uvědomí, že po všech snoubencích ani jeden nedokázal udělat dar ze srdce. Vidí v Seriškovi dobrou, veselou a vtipnou povahu, která jí slibuje život bez nudy, plný rad a smíchu.
Život v jejich rodině plyne v míru Serišek pomáhá s dětmi, nevyhýbá se domácím pracím, a společně si udržují krásu a radost. Vesničané se občas diví, jak Katka udržuje svou krásu po léta, a potom se jen usmíří a říkají: Je to díky mýdlu domácímu.
