Happy News
– Víte, dáš si čaj? – ozvala se z kuchyně sousedka Božena Novotná. Občas k němu chodila – přinesla koláče, jindy polévku. Říkávala: „Jsi sám jako kůl v plotě.
Někdy život přinese takové příběhy, že si pak říkáš – to snad není možné, aby to takhle bylo. Ale bylo. Na sídlišti u paneláku se objevil pes.
Bylo to padesát na padesát, dokud jsem si nenašetřila na svůj byt. Hned se chtěl ženit a pořizovat společný majetek. – Barbora, 42 let. „Oficiálně se brát nebudu.
Odešel k mladší. A za čtyři měsíce se mu začalo stýskat po domácí polévce, řízcích a čistotě. Žena ho ale zpátky nechtěla. Zpověď třiačtyřicetiletého Marka.
Když zeť přitahuje na chatu ošuntělého psa, tchyně málem omdlévá rozhořčením. Ale za měsíc tenhle toulavý pes zachraňuje rodinu před ztrátou poloviny zahrady
V předvečer Nového roku člověk chce obzvlášť věřit na zázraky. Příběhem se skutečným mystickým koncem se s vámi dnes chci podělit. V garsonce, kde bydlel
„Takže,“ řekla tchyně z prahu, aniž by pozdravila nebo si sundala boty, „co to máš za skládku v předsíni? Lidi bydlí, a u vás jako u bezdomovců!
Božena zaklapla zámek a s úlevou vydechla. No, konečně. Dva dny volna, žádné fronty, žádné vážení zboží, vykládání a nakládání. „Boženko, a vy zítra pracujete?
Někdy život přinese takové příběhy, že pak člověk říká – to přece nemůže být pravda. Ale bylo to tak. Na sídlišti u paneláku v ulici 17.
— Sbalil jsem si tašku. Půjdu bydlet k mámě. Už mě unavuje tenhle tábor, — prohlásil Václav, aniž by se podíval na Janu a Adama, kteří ztuhli v chodbě.