Dobré zprávy
Dobrý den, příteli. Vzpomínám si na jednu událost, která se mi stala před lety v Praze. Tehdy jsem na Malé Straně potkala známou ženu šla ulicí s malou
Deník, zápis z dneška Zase jsem dnes na chodbě paneláku potkala sousedku, paní Milenu. Zastavila mě a začala si postěžovat: Zase mi včera snacha Eva přivedla
Já sama pocházím z dětského domova rodiče mi zemřeli, nikoho z příbuzných jsem neměla a tak jsem vyrůstala v ústavu. Jakmile mi bylo osmnáct, šla jsem hned pracovat.
Dobré zprávy
Dnes jsem se rozhodla napsat si pár řádků, abych si trochu srovnala myšlenky. Moje snacha mi dala na dveře cedulku: Prosím, nechoďte bez předchozího ohlášení.
„Jak to, že se nechceš starat o dítě mého syna?“ – neudržela se tchyně
– Za prvé, já se od Igorka n…
Jak to myslíš, že se nechceš starat o dítě mého syna? neudržela se tchyně. Zaprvé, O Igorka se nijak neošklíbám. Jen připomenu, že v tomhle domě jsem právě
Hele, chci ti říct, co se mi poslední dobou děje. Byla jsem na rodičovské skoro čtyři roky, jak už to u nás bývá, děti máme docela po sobě, tak plním svoji
Jmenuji se Libuše, jsem vdaná a mám úžasnou dceru. Jednoho podzimního dne, když jsem se procházela s Eliškou po parku na Letné, jsem dostala důležitý telefonát od kamarádky.
Bára přišla pozdě do práce, ale Honzovi to bylo úplně jedno, protože se vždycky choval, jako by byl středobodem světa. Myslel si, že všechno ví nejlépe
Dobré zprávy
Hele, musím ti něco povyprávět. Nedávno mi snacha pověsila cedulku na dveře: Prosím, nechoďte bez předchozího ohlášení. A já bydlím tři minuty pěšky!
Dobré zprávy
Vzpomenout si na ten den je pro mě jako zalistovat starými stránkami života. Snacha mi pověsila cedulku na dveře: Prosím, nechoďte bez předchozího oznámení.






