Dobré zprávy
Deník starého myslivce Zima toho roku jako by se rozhodla úplně vymazat z mapy naši malou vesničku Kouty nad Desnou. Mrazivé noci byly tak neúprosné, že
Dobré zprávy
Dnes mám chuť si zaznamenat poslední roky. Možná proto, že se včera něco ve mně přehouplo. Dvanáct let jsem platila život svých rodičů a teď, po jejich
Dobré zprávy
Ostra a tichá atmosféra plnila vzduch před vilou v Dejvicích, kde právě probíhala oslava výročí mých rodičů. Stála jsem u vchodu, v rukou krabičku s hodinkami
Zase chlupy! Podívej se na to sako, Alžběto! Včera jsem ho vyzvedl z čistírny a dneska vypadám, jako bych spal v útulku pro kočky. Jak dlouho tohle mám ještě vydržet?
Stav duše Božena Svobodová seděla u kuchyňského stolu a dívala se z okna. Venku už začínalo jaro, sníh tál, ale jí se v srdci zdálo, že přichází podzim.
Pohádka, nebo život? Dnes ráno jsem se probudila s divným pocitem: dnes se asi stane něco důležitého. Slunce prosvítalo oknem do našeho bytu na Vinohradech
A nezapomeň koupit banány pro babičku Boženu! Jenom ty malé, jak má ráda! Minule jsi koupila bůhvíco! Markéto! Jak to můžeš takhle odbýt?
Zkouška jménem rodina Libuše už dlouho nezažila takovou radost! Roky osamění, kdy se každý den rozpouštěl v šedém mlhavém opakování, se zdály být konečně pryč.
No konečně se tady dá zase dýchat, to byl dřív vážně hrob, fakt, z kuchyně se rozléhá jasný, sebevědomý hlas, který by Pavla Sýkorová poznala mezi tisíci.
Zkažené děti Ty jsi ho rozmazlila! Ve všem mu ustupuješ, a pak se ti usadí na hlavě! Markéto, takhle to nejde! Úplně jsi toho kluka zkazila!







