Dobré zprávy
Můj manžel začal každý den chodit do kostela. Myslela jsem si, že se obrátil k víře. Ukázalo se, že ho tam netáhly modlitby. Každý den v 17:30 odcházel z domu.
Moje rodina Bože můj, Kristýnko, ty jsi tak krásná! Jana obdivně vydechla, když vstoupila do dceřina pokoje. Kristýna nervózně stála u zrcadla, zatímco
Nedám klíče Víš, že jsme to konečně dokázali? zeptala jsem se Tomáše, když jsme stáli uprostřed prázdného bytu, v dlani těžký, chladivý klíč.
Dobré zprávy
Anděl s tajemstvím Radek seděl v kuchyni u maminky, objímal v dlaních horký hrnek čaje. Oči mu svítily zvláštním nadšením a na tváři se mu tu a tam objevoval snivý úsměv.
Ozvěna kroků Moniky drhla o chladné dlaždice noblesní kuchyně pražské vily. Byla to kuchyň z bílého mramoru a nerezové oceli navržená, aby oslňovala, ne aby konejšila.
Dobré zprávy
Poslední přání Ne, domů už se nevrátím…,” povzdechl smutně Jan, kroutící se bolestí na nemocničním lůžku. A Libuši už nikdy neuvidím.
V autobuse panovala tlačenice. Ve voze seděli hlavně starší lidé, někdo svíral igelitku s nákupem, další se hlasitě bavili o cenách potravin a o tom, jak
Ty jo, Míšo, jestli chceš slyšet něco fakt o životě, tak ti musím vyprávět jeden rodinný příběh, jak vystřižený z novely… Poslouchej. Proboha, Jirko!
Dobré zprávy
Ty nepůjdeš, řekl Tomáš, aniž by se na ni podíval. Stál před zrcadlem v předsíni a upravoval si kravatu. Nová, tmavě modrá, nějaký ten italský hedvábí
Nedám klíče Víš, že jsme to opravdu dokázali? zeptala jsem se Tomáše, když jsme stáli uprostřed prázdného pokoje s klíčem v ruce. Kov byl chladný a těžký