Dobré zprávy

„Žili spolu 41 let a stejně se rozvedli… Zeptal jsem se proč?“ Někdy se zdá, že když dva lidé stráví celý život bok po boku, už je nic nerozdělí.

Dlouho jsem si myslela, že ve mně je chyba. Že jsem se narodila nějaká divná — neohrabaná, nemužná, nešikovná. A on… on to jen viděl, staral se, chtěl

Žít pro sebe – Vždyť je mi teprve 49… – Markéta se ztrápeně dívala na lékaře. – Opravdu se nedá nic udělat? – Zeptala se s nadějí. –

Někdy nás život postaví před volbu, na které doslova záleží, zda rodina zůstane pohromadě. Teď stojím před takovou volbou. Už několik týdnů si lámu hlavu

Loňský rok jsem se rozhodla pozvat syna a jeho snachu, aby žili se mnou. Jmenuji se Vlasta Nováková a bydlím v útulném dvoupokojovém bytě na sídlišti v Brně.

5. května 2024 Někdy to největší zranění nezpůsobí nepřátelé, ale ti, které jsme považovali za rodinu. Tohle je můj příběh. Jmenuji se Alena, jsem šest

Dnes mi je jednačtyřicet, a ještě nedávno jsem si myslel, že vedu normální život – práce, dům, manželka, dvě děti. S Eliškou jsme byli spolu přes deset let.

O dětech se po rozvodu rozhodl pečovat manžel. A ať se tak stane… S Martinem jsme byli v manželství přes deset let. Bylo to období plné radosti i

Stalo se to v jednom obyčejném supermarketu v Praze. Lidé spěchali o svých pochůzkách, vozíky řinčely a vzduch byl plný hluku a hovoru. Uprostřed tohoto

„Cele dny jsi doma! Copak je ti tak těžké pohlídat vnoučata?“ Snažím se porozumět své dceři. Už pět let je na mateřské – jedno dítě za druhým, s