Dobré zprávy

V malém městečku u řeky, kde se vůně vody mísí s křikem racků, jsem já, Adéla, potkala svou první любов ještě na základní škole. Jmenoval se Jakub a tehdy

MUŽ ODEŠEL, A TCHYNĚ ZŮSTALA… Když ode mě Jan odešel, byla jsem jako omámená. Vzal všechny úspory, které jsme shromažďovali na vlastní bydlení, a zmizel.

V lednovém večeru, když za okny metelice strhávala ze stromů poslední listy naděje, seděla Alžběta u okna a svírala v rukou list papíru.

Rodiče Michala mu vybrali nevěstu podle statusu. A já? Zůstala jsem jen nepřítelem, protože jsem nevyrostla v té správné rodině. Můj příběh začal už v dětství.

Dnes to začalo jako každý jiný den, ale v srdci jsem cítila tíhu. Stála jsem před domem svého syna, Jakuba, a nemohla uvěřit, že musím žádat o dovolení

Vedlejší pokoj mého deníku Jmenuji se Eliška a žiju v malém městečku na jihu Čech, kde kopce pokryté lesy sousedí s tradičními venkovskými usedlostmi.

Jmenuji se Alžběta Nováková, je mi sedmdesát. Mám dva syny, tři vnuky a dvě snachy. Zdálo by se, že s takovou rodinou bych měla žít v hojnosti lásky a péče.

Mé narozeniny byly včera a upřímně řečeno, dodnes si nejsem jistá, zda to byl totální propadák, nebo nejlepší oslava mého života. Vše začalo tím, že jsem

Patnáct let slepoty: jak má sestra vyměnila život za iluze a teď žádá odplatu Mé sestře se říká Alena. Je jí sedmatřicet a už patnáct let žije v zajetí

Dnes jsem zapsala své obavy do deníku. Tady, v našem klidném městečku na severu Česka, kde zimy jsou dlouhé a lidé si váží tepla domova, jsme s manželem