Dobré zprávy
Návštěva od vedle: Jak Eliška udělala čáru přes rozpočet Pavel se vrátil domů utahaný jako po celodenní směně v továrně, ale v bytě vonělo pečené maso
— Babičko, můžeš být babičkou ještě jednou? — Co to zas vymýšlíš, Věrko? Nerozumím. — Víš, babi, všechny děti na sídlišti mají babičky. Někdo má jednu
Vnučka před očima mizí. Začíná nenávidět jak matku, tak mladší sestru. Bojím se, že ji budu muset zbavit sama, jinak to skončí tragédií.
Starý obchod s potravinami na okraji Plzně byl oblíbený u místních: chutné lahůdky, poctivé porce, milé prodavačky. Libuše Nováková tam pracovala už patnáct
Dnes si píšu do deníku, protože potřebuji pochopit, co se vlastně stalo. V padesáti letech neměl Jakub Novák téměř žádné šediny, ale ďábel se mu usadil
Včera mi brzy ráno volala máma a starostlivě prosila: „Holčičko, zajdi prosím k naší sousedce – k tetě Haně. Je nějak moc rozrušená, chtěla právní radu.
Zdálo by se, že v manželství by neměla být tajemství. Zvláště taková, která nedávají smysl. Přesto mě můj muž léta systematicky klamal – klidně, sebejistě, téměř všedně.
Jmenuji se Adéla a jsem vdaná už šest let. Můj manžel Jakub je ochotný, pracovitý, má zlaté ruce a dobré srdce. A všechno by bylo v pořádku, kdyby to jeho
Po smrti manželky si Josef Novák připadal, jako by jeho dům navždy zející prázdnotou. Dcera Alžběta žila s rodinou v jiném městě, navštěvovala jen zřídka.
Když jsem souhlasila, aby tchyně měla klíče od našeho bytu, nenapadlo mě, že by to mohlo být někdy problém. Byli jsme čerstvě sezdaní, plní nadšení a nadějí









