Dobré zprávy
V ordinářce panovala nezvyklá, skřípavá ticho. Hlavní porodní asistentka, Alžběta Nováková, seděla s uplakanýma očima a upřeně hleděla na prázdný šálek.
Návrat k sobě Ten večer pochopila, že jí manžel lže. Nebylo to jeho tónem, ani slovy, ale tím tichem. Václav vždy uměl mlčet důstojně — s dlouhou přestávkou
Hlas pod srdcem Když se Luděk Vacek vrátil po šestnácti letech do svého rodného městečka na Moravě, nikomu to neřekl. Ani matce, ani sestře, ani starému
V tu sobotu se Jana rozhodla odjet do rodinného domu. Už tři měsíce uplynuly od smrti její matky, ale pořád neměla sílu se dotknout jejích věcí.
Lekce ticha Když Jakub vstoupil do třídy, bylo právě osm hodin ráno a vzduch byl prosycen vůní vlhkosti, školní svačiny a staré křídy. Těžká nálada visela
Nádražní hala, kde všichni ještě čekají Zmeškal jsem svůj spoj. Ne že bych nestihl odjezd, jen jsem se zdržel. Hloupé, trapné a upřímně řečeno zoufalé.
Třetí den po pohřbu vytáhla Lucie starou krabíci. Stála v komoře za pytlem s vánočními ozdobami, zaprášená, jako by ji život sám opatrně uložil strany na později.
Kde kdysi stál dům Když Štěpánka vystoupila po dvaceti letech v rodné vesnici, první, koho spatřila, byl starý Josef — kdysi pošťák, teď jen stařik s mlhavým pohledem.
Od samého rána byl byt potopený do ticha, které nebylo poklidné, ale dusné, jako před bouří. Ani šálek čaje nepískal jako obvykle – jen tiše bublal, jako
Jmenuji se Alžběta Nováková, je mi šedesát devět let. Mám dva syny, tři vnoučata a dvě snachy. Zdálo by se, že s takovou rodinou bych se měla koupat v









