Mikuláš přichází na zakázku. Otevírá mu asi desetiletý kluk a holčička.
Maminka tu hned bude, pojďte dál! Kohoutek v kuchyni kapá, říká kluk.
Mikuláš vstoupí a opravuje kapající kohoutek.
Táta by to spravil sám, ale on je pilot. Pořád je pryč, nikdy doma, vysvětluje kluk.
Přichází maminka, vyrovná se s Mikulášem, zatímco kluk ho doprovází ke dveřím.
Žádného tátu pilota u nás není! Máma si to vymyslela, najednou přizná.
Mikuláš právě dokončil poslední zakázku toho dne vyměnil baterii ve vaně u jedné starší paní.
Chystal se už domů, když mu z firmy zavolali, zda by ještě nezajel na jednu adresu prý protéká kohout v kuchyni.
Mikuláš už půl roku pracuje v malé firmě, která se zabývá opravami instalací, úklidem a dalšími drobnostmi.
Přijede na místo a zazvoní. Otevře mu vážný kluk kolem deseti let. Vedle něj stojí světlovlasá holčička, asi o dva roky mladší.
A rodiče nejsou doma? diví se Mikuláš.
V práci jim říkali, že nemají vstupovat do bytu bez dospělých.
Maminka tu bude za chvíli, pojďte dál! Kohoutek nám kape a protéká. Já jsem to zkoušel zalepit izolačkou, ale pořád teče. Nemyslete si nic špatného, peníze máme, ujišťuje ho kluk.
Mikuláš tedy vstoupí, uvěří, že matka brzy dorazí. Rozebere kohoutek a vymění těsnění.
A stůl máme křivě, nožka se viklá. A vypínač v pokojíčku nám taky nejde, ozve se holčička.
Táta by to opravil, jenže náš táta je pilot. Létá hodně daleko a domů se nikdy nedostane, pokračuje a Mikuláš cítí, že opakuje slova matky.
V tu chvíli vchází maminka.
Sympatická paní, kolem pětatřiceti let, je na první pohled unavená a jediným jejím přáním je si odpočinout.
Její děti ji svou iniciativou překvapily.
Ty jsi mi dala, než se k tomu rozhoupu, vysvětluje jí syn. Pořád říkáš, že zavoláš opraváře, tak jsem ho sehnal já, vykládá jí.
Matka zaplatí Mikulášovi (osmdesát korun), holčička připomene stůl a vypínač.
Dohodnou se na další den. Mikuláš nechá vizitku.
Kluk, kterého už Mikuláš zná jako Matěje, jej doprovodí vynést odpadky.
Žádný táta pilot neexistuje, máma si to vymýšlí. Myslí si, že jsme malí a nechápeme. Kdyby byl, aspoň jednou by za námi přijel. Co myslíte? A dárky ty nám taky kupuje sama, jen říká, že jsou od táty. Viděl jsem, jak vybrala panenku Aničce k narozeninám, ale řekla, že to poslal táta, smutně povídá Matěj.
To neříkej! Třeba opravdu nemůže přijet, všechno je možné, odpovídá Mikuláš.
Matěj na něj jen smutně pohlédne a nic neřekne.
Doma Mikuláš dlouho nemůže usnout. Slovo pilot v něm vyvolá bouři vzpomínek. Mikuláš sám kdysi býval pilotem.
Žil ve velkém městě. Létal do různých zemí.
Měl krásnou manželku. On létal, ona chtěla, aby zůstal doma. Děti neměli.
Tak jo, budeš se vznášet mezi mraky, a já budu měnit plenky? To tedy ne!
Jednoho dne se její rodiče rozhodli odstěhovat do zahraničí, kde měli příbuzné. Usadili se tam a zvali je za sebou.
Mikuláš to odmítl a jeho žena se s ním rozvedla a odjela
Létal dál, až jednoho dne onemocněl natolik, že musel odejít do důchodu.
Nalétal hodně hodin, zkušenosti měl dost.
Stal se z něj důchodce.
Rozhodl se odjet k matce do menšího města.
Půl roku spolu strávili. Pak maminka náhle zemřela.
Všechno šlo strašně rychle
Mikuláš se dal na špatné cesty. Nikdy dřív nepil, ale tehdy se mu všechno sesypalo Okamžitě měl plno kamarádů.
Toulal se asi měsíc, až se mu jednou zdála maminka. Ve snu na něj smutně hleděla a plakala
Ráno všechny přátele vykázal, vzchopil se, udělal malou rekonstrukci bytu A začal se cítit sám.
Jednou při čtení městských novin zahlédl inzerát firma hledá opraváře s vlastním autem.
Rozhodl se to zkusit. Aspoň nějaká činnost, a peníze se hodí.
Líbil se mu volný rozvrh, volno kdykoliv.
Další den jede Mikuláš znovu na známou adresu. Myslí si, že paní Kateřina (tak poznal jméno matky) zase přijde pozdě z práce, ale ona už je doma.
Mikuláš spraví stůl, vypínač, srovná poličku v předsíni, utáhne dvířka kuchyňské linky.
Zahlédne koupelnu a zůstane stát.
Tady to chce pořádnou rekonstrukci, podotýká.
Souhlasím, pokud se toho ujmete, odpovídá Kateřina. Nějaké peníze máme, určitě vám zvládnu zaplatit.
Při práci se spřátelili. Kateřina dělá učitelku v mateřské školce.
Povečeřte s námi, tolik jste se dnes nadřel, musíte mít hlad, nesměle nabídne.
Děti jej také zvou, tahají ho ke stolu.
Mikuláš souhlasí.
Večeře se protáhne. Děti dávno spí, oni dva sedí a povídají si do noci.
Nikdy předtím Mikuláš nikomu tak otevřeně nevyprávěl o svém životě. A Kateřina uměla poslouchat. Seděla, podpírala si tvář, a v jejích očích bylo tolik moudrosti a pochopení
Manžela samozřejmě neměla. Dva vztahy nevyšly, zůstaly jí dvě děti se tříletým rozdílem.
Pilota si vymyslela, až bude čas, dětem všechno vysvětlí.
Když Mikuláš odchází domů, je už půlnoc.
Slíbí, že přijde zase zítra mají ještě dost práce.
Druhý den večer otevře Kateřina a zůstane stát v úžasu. Do bytu vstoupí Mikuláš v pilotní uniformě, s kyticí a dortem.
Táta, náš táta pilot je doma! křičí Anička a vrhá se mu kolem krku.
Vrátil jsem se, jen jsem vás hned nepoznal, dlouho jsem byl pryč. Je to tak, Kateřino? otázal se Mikuláš a zadíval se na ni s nadějí, že mu potvrdí jeho slova.
A tak se neúplná rodina Kateřiny stala úplnou a šťastnou.
Matěj nevěřil hned, ale časem přijal, že táta se opravdu vrátil.
Mikuláš adoptoval Matěje i Aničku, a za rok a půl se jim narodil ještě jeden kluk
Přátelé, chcete-li číst další naše příběhy, napište svůj komentář a nezapomeňte na srdíčko motivuje nás to psát dál!
