Syn mého bývalého manžela z druhého manželství onemocněl, a on mě požádal o finanční pomoc. Řekla jsem ne!
Je mi 37 let. Rozvedená jsem už dlouho přesně deset let. Bývalý mě podvedl a odpustit mu nedokážu. Teď žije se svou novou manželkou.
Ta se mu otěhotněla, dítě porodila a on si ji vzal. Potom jsem se rozhodla, že s ním už nebudu mluvit. Nevím, co se u nich děje.
Mám dost peněz platím si dobrý plat. A tak, před týdnem, se ke mně přiblížil můj ex. Neviděli jsme se roky, takže mě překvapilo, že se objevil v podkroví mého domu v Praze. Než jsem stihla něco říct, on zahájil rozhovor. Řekl, že jeho syn, který má už jen tři roky, mu diagnostikovali rakovinu. Léčba stojí hodně korun a on s manželkou nemají dost peněz, proto přišel ke mně.
Mám peníze, protože jsem nedávno prodala chalupu, kterou jsem zdědila po babičce z Velké Boleslavi. O tom se dozvěděl a rozhodl se přijít pro peníze. Všechno přišlo ve správný okamžik, jako by se čas rozplýval jako kapky rosy na listu.
Nevěděla jsem, na co peníze utratím. Chtěla jsem si pořídit pěkné auto, ale nejprve se musím naučit řídit, a času mi není. Přesto částka byla slušná. Netlačila jsem se, abych se jich zbavila. Přemýšlela jsem, zda by mi peníze dal, kdybych byla nemocná. Pochybuji.
Máš vůbec tušení, jak jsme zoufalí! řekl mi. Přesto nikdy nepřemýšlel o mých pocitech, ani o své ženě. Když se rozváděli, jen tak vypadl z našeho života a vyměnil mě za ni. V rozvodu jsme vše rozdělili po dvou a on tvrdil, že všechno bude užitečné pro jeho novou rodinu. Chtěl, abych mu vrátila byt ale ten jsem koupila ještě před svatbou. Zachránilo mě to. Jak byl nešťastný! A teď přichází a chce peníze! Mluví o svých citech!
Říkal, že pokud mu neuvěřím, dá mi všechny potřebné dokumenty. To ale nepotřebuji. Nepřemýšlím o tom. I kdyby přísahal, že všechno vrátí. Dítě stále potřebuje rehabilitaci, a to stojí hodně peněz. Upřímně pochybuji, že dostanu něco zpět.
Co takhle si půjčit od banky? zeptala jsem se ho.
Řekla jsem mu to všemu do tváře. Křičel, nabízela mi klanění na kolena. To nechci. Proč bych ho ponižovala? Prostě ho nechci znát ani vidět. Zradil mě ve své době. Ať se teda ztratí. Řekl, že se vrátí, až se utiším a zamyslím se nad vším. Co mám přemýšlet?
Může se zdát, že nemám žádné svědomí. Vlastním jen to, co si sama vydělám. Nechci to sdílet s ostatními. Po tomto rozhovoru se cítím trochu špatně, ale nepomohu jim bude to pro ně lekce a výkupné za jejich hříchy.
