Mami, to vůbec nechápeš! Už mezi nimi není nic, ona tě omylem otěhotněla, aby ho měla pod podpatkem, vyhrkne Vendula, dýchajíc od rozhořčení. Nechce ho pustit!
Markéta zakroutí očima a povzdechne si. Má vypadá jako dobrá matka. Krásná, chytrá, s vysokoškolským vzděláním. Přesto se zdá být slepá nedokáže si všimnout zjevného.
Vendulo, slyšíš vůbec, co říkáš? Jak může omylem otěhotnět od muže, s nímž už nic není? Nebyl snad v bezvědomí? Buď se stalo zázrak a nepopsané početí, nebo tě někdo oklamává. Co si myslíš, co je pravděpodobnější?
Vendula znechuceně napíská, jakoby matka mluvila nesmysly.
No, mami, možná ho jen napíjí. Nebo má někde jiný vztah. Co nám ty holky vždy vymýšlíme?
Markéta pozvedne obočí a pomalu mrkne. Vymýšlíme Přírodu se nedá překonat. Vysvětlit to dceři je těžší, než se zdá.
Vendulo, miláčku, otevři konečně oči. Není to tím, že je takový ušlechtilý otec. Není to tím, že on vůbec nechtěl rozvod. Vždy ho to stačilo.
To není pravda! vybuchne dívka. Ty tomu nerozumíš! Já ho znám lépe. Je to dobrý člověk, jen okolnosti
Markéta už nemůže vydržet. Vendula horlivě brání Alešovi, a on ji jen využívá. Markéta to už viděla a slyšela víckrát, vždy se zdrží, ale dnes už je limit vyčerpán. Tři roky lží, tři roky života ve dvou rodinách, tři roky urážek a slz její dcery Šálek se převálil.
Víš co přeruší Markéta. Už nemám sílu. Jsem unavená sledovat, jak své život ztrácíš pro toho parchanta. Najdu tu tvou zrádnou Annu a napíšu jí, že jeho manželství je na pokraji rozvodu. Podíváme se, co řekne. Sázím, že ani neví, že je téměř volný!
Mami! vyskočí Vendula. Nehrožuj! To je naše věc! Nikdy ti to neodpustím!
Markétu to trochu uklidní. Ne, nemůže být takhle Navíc je to podlé a riskuje, že zůstane bez dcery. Musí najít jiný způsob.
Pak to prověř sama, nabídne matka. Pokud tak miluje své děti, pokud je tak čestný, řekni mu, že jsi těhotná. Od něj. Uvidíme, jak se tento ušlechtilý rytíř zachová.
Vendula nejprve zmateně zamrzne, potom se skroutí hrůzou.
Fuj! Manipulovat takhle je nízké!
Nízké krmit dívku pohádkami a plýtvat jejími nejlepšími roky, zatímco on si užívá všech výhod. To je zkouška na čestnost.
Vendula se zamračí a sevře svou tašku. Prsty jí se třesou.
Už toho mám dost, nebudu s tebou o tom dál mluvit. Sdílela jsem s tebou, čekala podporu, a ty Pamatuj: pokud zkusíš kontaktovat jeho ženu, už tě nikdy nebudu slyšet.
Markéta zůstane sama v kuchyni, povzdechne si. Dívka chtěla podporu Jakou? Měla by jí hladce hladit po hlavě, uklidnit a říct, že je vše v pořádku? Možná by to na začátku tak řekla, ale ne nyní.
Před třemi lety žily spolu v jedné bytě, i když Vendula už měla vlastní. Obě se dohodly, že tak bude pohodlnější. Vendula podnájemně pronajímala byt, a Markéta prostě jí prostě bavila společnost dcery.
Pak se Vendula začala měnit. Často se usmívá bez důvodu, najednou mění šatník, hodiny před zrcadlem se připravuje na procházky. Markéta se nepýta a jen tiše radostně pozoruje, jak se dceři zlepšuje osobní život.
Mami, asi se přestěhuju do svého bytu, ozve se Vendula. Mám nového muže.
Blíže k Vánocům se všechny iluze, které Markéta v sobě vytvořila, rozpadnou.
Vendulo, můžeš nám představit svého partnera? Všechno u vás vypadá vážně. Nemůžeš přijít se svým s ním na Nový rok k nám? Sedneme si, oslavíme, navrhne Markéta.
Nejprve Vendula váhá. Chceme to jen sami, v soukromí. Pak řekne, že chlap ještě nemá pevný pracovní rozvrh a může pracovat i v noci 31. prosince.
Vendulo, nepleť se. Vidím, že se ti oči honí. Jen nechceš, abych ho poznala? zeptá se přímo.
No, mami, on nemůže. Je ženatý, Vendula zaslechne, jak se Markétiny obočí zvedají, a rychle dodá. Ale s manželkou nemá nic! Jen společné děti. Žije s ní kvůli nim a na Nový rok tam bude.
Markétě se vnitřně ochladí. Musí si sednout, aby neupadla. Přes vlnu emocí se snaží vzpamatovat.
Vendulo proč si ho vybral?
Přislíbil, že se rozvede. Jen ne teď. Teď no, špatný čas.
Kdy? Přislíbit neznamená oženit se, Vendulo
Jeho máma po mrtvici, nesmí ji znepokojovat. Až se trochu zotaví, rovnou rozvod.
Markéta se snaží argumentovat, přináší příklady ze života. Vendula už ale žije ve své vlastní realitě, postavené na slovech svého milence.
Alec (Aleš) najde stále nové výmluvy, proč táhnout kočku za ocas. Jedna denně deprese, druhý den výpověď z práce. Srdce Markéty se krváčí pokaždé, když slyší další výmluvu.
Však to nekončilo jen tím. Vendula trpí, možná částečně chápe, co se děje, jen si to nechce přiznat.
Poprvé po 8. březnu přichází k matce v slzách. Ukáže se, že Aleš požádal, aby připravila dárky pro jeho děti ručně vyráběné mýdlo. Vendula to dělá popřípadě jako vedlejší činnost a nevidí v tom nic podezřelého. Když Alešova žena večer zveřejní fotky s tím mýdlem, květinovým aranžmá a dalšími dárky
Dala jsem do toho celé srdce, chtěla jsem dětem udělat radost, a on se se mnou tak chová sténá Vendula. Už to nemůžu dál, pošlu ho pryč zítra
Příští den se Vendulina nálada změní.
No, mami omlouvá se mírně. Nemohl jen tak dát mýdlo dětem. Všichni ho budou používat.
Tak se to opakuje. Aleš jede na moře s manželkou, dá jí ke svátku prsten, a Vendulě jen lustry. Každý den Vendula brečela na Markétině rameni, a druhý den hledala výmluvy.
Tentokrát zločinem byla těhotenství Alešovy ženy. Vendula svatě věřila, že její milý s tím nemá nic společného, že vina je jen na Anně.
Markétu bolí sledovat, jak dceřina mladost, víra i láska pomalu hoří na cizím ohni. Občas uvažuje, zda napsat Anně, ale nemůže být podlý. Zbývá jen čekat, až čas vše vyjasní.
Měsíc po hádce se táhne jako věčnost. Každý den začíná a končí těžkým očekáváním. Markéta desetkrát denně sahá po telefonu, kontroluje, jestli nezmeškala hovor nebo zprávu. Telefon mlčí.
Jedné hluboké noci, když je vyčerpána z nespavosti, se konečně ozve. Vendula volá. Srdce jí spadne do paty.
Mami rozpláče se dívka dříve, než Markéta stačí cokoli říct.
Dcerko! Co se stalo? Kde jsi? zeptá se matka, rychle si tahá oblečení z šatníku.
To, co slyší dál, není souvislý příběh, ale proud vědomí. Vendula nakonec poslouchá Markétinu radu a rozhodne se prověřit Aleše, aby dokázala sobě i matce, že je vše v pořádku. Že je Aleš její oporou, že chce se s ní založit rodinu, jen ho potřeba trochu popohnat.
Na zprávu o těhotenství Aleš reaguje úplně jinak, než Vendula čekala.
Vendulo, jsi chytrá holka teď to není vhodná chvíle. Mám tolik problémů v práci a a nejen to, říká. Musíme to vyřešit rychle a tiše. Pomohu penězi, pokud bude potřeba.
Ale to není jen problém, to je naše dítě Co máš s Annou
Vendulo, nedělej si hlavu. Musím běžet, jsem zaneprázdněný. Přemýšlej o tom.
Od té chvíle Aleš přestává zvednout sluchátko.
Vendula se ocitá v pekle. Volá a píše zprávy každou hodinu. On je čte, ale neodpovídá.
Pak, o týden později, vidí na profilu společného kamaráda fotografii z kavárny. Velká skupina, Aleš objímá neznámou ženu, ne svou manželku. Datum: včerejší večer.
Svět jí spadne z nohou. Vendula je v šoku. Pokouší se Aleše kontaktovat přes toho kamaráda, ale
Řekl mi, že nechce dál mít děti. Už má dvě, a další je na cestě. Navíc už ho štve tenhle výlev přiznal kamarád. A radši, ať to řešíte sami, jinak se mi to bude nepříjemně.
Aleš přímo neřekl, že je konec, že má další milenku (dokonce dvě) a že se neplánuje oženit s Vendulou. Však to bylo jasné. Růžový zámek z povídek, slibů a plánů se rozpadl během pár vteřin. Aleš už není ušlechtilým rytířem, ale podvodníkem, kterému stačilo mít mladou zamilovanou dívku na dosah, aniž by musel něco obětovat.
Markéta přijede taxíkem. Celou noc zůstane s Vendulou, pak si dceru odveze domů. Neobviňuje ji, ne nutí přiznat pravdu. Jednoduše je po boku.
První týdny jsou pro Vendulu temnou stínou sebe samé. Sotva jí něco chutná, nesleduje seriály, nedělá mýdlo. Do práce chodí jako na autopilotu, ale už neobhajuje Aleše.
Pak Markéta vytáhne peníze, které šetřila na dovolenou, a podá dceři.
Tady, říká a podává obálku. To je pro tebe. Vezmi si to, odjeď, odpočiň si. Půjdu k moři, třeba k Lipně, a budeš tam moci jíst ovoce a pozorovat vlny. Co máš jen pár korun, ale stačí ti to na výlet k Lipnímu jezeru.
Vendula nejprve váhá, ale nakonec souhlasí.
Po deseti dnech se vrátí. Opálená, trošku hubená, ale už bez té dřívější smutnosti v očích.
Mami, tam u jezera všechno jsem si v hlavě projela, tiše přizná. Jeho slova, činy a uvědomila jsem si, jak jsem byla hloupá. Odpusť mi, prosím, všechno že jsem neposlouchala, že jsem křičela
Markéta se usměje, ne se radostně, jen je ráda, že dívka přišla k sobě.
Dcerko, nevzdávej se. Na světě je spousta dobrých lidí
Hodně, ale teď to není na místě. Chci nejdříve milovat sama sebe.
Markéta jen přikývne a obejme Vendulu. Je šťastná, že její holka seskočila z toho útesu, kde stálo tři roky. Realita zvítězila nad sebedivizí. Vendula je zachráněna a navždy si zapamatuje hořkou chuť pravdy, aby už nikdy neobětovala život za levné sliby a cizí fantazie.
