Proti vůli své manželky jsem pozval svou matku, Alenu, domů, aby mohla vidět naši novorozenou vnučku. Moje matka má naprostý zmatek, když jde o komunikaci. Nikdy nerespektuje hranice ostatních lidí. Například se nikdy nesnášela s mojí ženou, Jitkou ne kvůli žádnému konkrétnímu důvodu, ale jen proto, že jsem si ji vybral a ona neviděla, jak se od ní distancuji.
Jitka před třemi týdny porodila malé holčičko, Elišku. Alena trvala na tom, že bude přítomna v porodní síni, ale Jitka chtěla, aby tam byl jen já. Takže Alena, zatímco Jitka prodělávala kontrakce, stávala v čekárně nemocnice v Praze a křičela po celé patře, že si zaslouží být u narození své vnučky.
Kdykoli Alena přišla k nám domů, připínala se ke všemu a soužila Jitku za špatnou hospodyni. Navíc tvrdila, že Jitka bude špatnou matkou. Po těchto výlevách Jitka ztratila nervy a položila mi ultimátum: Alena už v našem domě nebude mít právo vstoupit. Rozumím jí, protože nikdo nechce být v vlastním domě ponížen.
Když jsme s Eliškou nakonec dorazili domů, chtěli ji poznat i prarodiče. Jitka řekla, že máma Jitčiny matky, Marta, může přijít jen pod podmínkou, že bude mlčet. Alena slíbila, že se bude držet dohody, ale jakmile překročila práh, rozprášila po místnosti poznámky:
Tady je tak špinavě. Když si chcete tak žít, tak si to klidně nechte. Ale z respektu ke mně byste aspoň mohli uklízet.
Jitka už nemohla vydržet a oznámila Aleně, že už nemá právo návštěvy a že dítě uvidí jen tehdy, když my dovolíme. Už jsou téměř dva týdny, co prarodiče poznali Elišku, náš otec Václav také, ale Alena stále nechodí a Jitka ji nechce vidět. Vyšli jsme s dítětem ven jen výjimečně, protože venku je často chladno a deštivo.
Předvčerejškem měl Jitka lékařskou prohlídku a já zůstal s dcerou doma. Využil jsem toho a pozval Alenu, aby si s Eliškou povídala. Řekl jsem jí, že máme jen dvě hodiny, než Jitka přijde zpět. Alena však nechtěla odejít! Ať jsem ji přesvědčoval jakkoli, nechtěla se rozloučit.
Jitka přišla domů, našla Alenu, jak objímá Elišku, a propukla v kompletní nervový rozklad křičela na mě i na ni a požadovala, aby Alena odešla. V srdci jsem Jitce řekl, ať si drží hubu a uklidní se, protože to je můj dům i moje dítě a pokud chci, aby mě matka viděla, nemůže mi to zakázat, natož mě vyhodit z domu.
Jitka nakonec Alenu i mě vyhnala z domu. Nechce s námi mluvit. Přestěhoval jsem se zpátky k rodičům. Doufám, že se Jitka brzy uklidní.
