Byla jsem dva roky v zahraničí a po návratu zjistím, že můj syn zažil překvapení.
Má dcera, Jana Svobodová, provdala se za občana Polska, Krzysztofa Nowaka. Po svatbě jsem s nimi po dobu dvou let bydlela v Krakově, starala jsem se o vnoučata Matěje a Aničku a vedla domácnost.
Jana a její manžel pracují ve stejné firmě a vracejí se domů pouze večer. Doufala jsem, že tak bude dál, ale situace se změnila. Jednoho dne mi řeknou, že už nepotřebují mou pomoc, a požádají mě, abych se vystěhovala. O měsíc později se vracím domů, ale i zde už nejsem vítána. Zatímco jsem bydlela u dcery, můj syn Petr Novotný se rozvádí se svou první manželkou, opouští její byt a nastěhuje se ke mně.
Přivede s sebou i druhou manželku, Bělnu Kučerovou, která už je těhotná. Nezeptal se mě na souhlas. Co mám dělat? Vyhodit syna s těhotnou manželkou? Rozhodně ne. Jak ale přežijeme ve studiušce se čtyřmi lidmi? Navíc nemáme peníze na pronájem vlastního bytu. Zavolám Janě a popíšu situaci. Doufám, že pochopí, že potřebuji vrátit se k nim. Nepřijde mi to ale. Mají jiný pohled na svět
Chování mého syna je pochopitelné nečekal mou návrat. Teď spím na pohovce v kuchyni. Ve dne opouštím dům, chodím nakupovat, navštěvuji přátele. Petr a Běla spolu mluví v klidu, nehádají se, ale moje zeťová manželka mě ignoruje.
Je zřejmé, že si mě v bytě nepřeje. Nikdy bych si nepomyslela, že v šedesáti letech budu zbytečná a někdo jiný se postará o můj domov. Petr myslí jen na těhotnou Bělnu a vůbec ne na problém s bydlením.
Hledám si brigádu na částečný úvazek a chci si pořídit vlastní byt. Můj manželův rodičovský dům je na venkově. Mám říct Bělně, aby se přestěhovala k mým rodičům? Najde Petr práci v tom venkovském domě? To pochybuji. Neumím se rozhodnout, co bude nejlepší.
