Kdysi, když jsem byla podruhé těhotná, zazvonila u našeho domu dívka s miminkem.
Nemohla jsem si představit, že se mi taková situace přihodí. Ukázalo se, že jsem po celý život neznala, s kým jsem sdílela svůj život.
Seznámila jsem se s Adamem, když mi bylo patnáct, on byl tehdy sedmnáct. O pět let později jsme se vzali a během jednoho roku jsem otěhotněla. Když se nám narodila dcera Aneta, Adam byl nadšený. Dal jí veškerou svou pozornost a začal ještě více pracovat.
Manžel si zakoupil prostorný dvoupokojový byt v Praze a Aneta se stala středobodem jeho světa. Doprovázel ji do školky, na kroužky a často s ní šli na procházky a koukali na kreslené filmy. Rodina se jevila jako dokonalá. Bohužel se jednou všechno změnilo.
Když jsem byla podruhé těhotná, zaklepalo to na naše dveře. U prahu stála dívka s miminkem, měla asi dvacet let. Jmenovala se Vendula a byla mu 19 let stará. Vendula byla druhou ženou mého manžela.
Před dvěma týdny porodila syna a rozhodla se udělat ze všeho tečku na i. Vyprávěla mi, že s Adamem jsou spolu už dva roky a že se k tomu nebude jen tak vzdávat. Zavolala jsem Adamovi a řekla mu, ať přijde. Jeho odpověď mě šokovala:
Miláčku, dříve jsme spolu žili jako jedna velká rodina. Nechme to tak. Nic nezměním. Nechci se rozvádět, ale ani Isu opustím.
Nechtěla jsem to tak akceptovat. S očima plnýma slz jsem popadla jeho kufr a vyhodila ho ke dveřím. Adam se rozběhl zpátky:
Lásko, budeš toho litovat. Ten byt je zapsaný na mé jméno, takže ty a děti budete muset přestěhovat do starýho bytě na okraji města. Nepočítej ani s výživným, moje oficiální výplata je jen pár korun. Přemýšlej, jak si budete žít.
Nemohla jsem uvěřit, že taková slova pronesl muž, kterého jsem milovala.
Byla jsem si jistá, že nechci, aby mé děti vyrůstaly v jeho přítomnosti. Adam odešel s Vendulou, já jsem sbalila věci své i dětí a odešla do našeho nového bytu.
Na slzy nebyl čas. Adam rychle podal žádost o rozvod a já utratila poslední peníze za dobrého advokáta. Ten se postaral i o jeho povinnosti, protože byt skončil v mé a dětské péči. Nepodala jsem ani žádost o výživné.
O sedm let později se znovu provdala. Manžel je úplně jiný než Adam, je úžasný člověk. Ukázalo se, že Vendula potřebovala jen peníze od mé bývalé, a když Adam zůstal bez bytu, vyhodila ho. Pokusil se ke mně vrátit, ale já už ho nechtěla, hlavně po tom, co mi řekl.
Teď, když vzpomínám na ty roky, vím, že jsem přešla skrze temné období a nakonec našla klid, který jsem dříve postrádala.
