7. června 2025, pondělí
Povinnosti jsou někdy těžké. Otec mi řekl, že mám platit, protože můj táta tak učinil dříve. Myslel jsem, že mám na to úplné právo.
Vendula se rozhodla koupit si ponožky. Potřebovala je. Zaplatíš všechny výdaje z peněz, které mi posílá můj otec, a jsou určeny pro mě? zeptal se můj bratranec.
Má matka nechtěla odpovědět přímo. Její manžel nedávno posílal výživné na účet své bývalé ženy. Přesvědčil ji, aby mu koupila potřebné oblečení, protože už roky nosí staré kousky.
Co tím myslíš? zeptala se matka, když pochopila, že jsem se jí zmýlil. Proč používáš výživné, které mi posílá otec, jen na věci, které potřebuješ?
Byla už na pokraji slz, když jsem slyšel její slova, a vrátila ponožky zpět na regál. Pak jsem si všiml hezkého mikiny a šel do šatny zkusit ji.
Alexandr si chtěl vzít pár mikin, aby zjistil, která mu bude nejlépe sedět. Matka se podívala na cenu stála 1300Kč. Spočítala všechny položky a zjistila, že výživné rozhodně nestačí, takže musela doplatit.
To je pro mě paráda! vykřikl syn a položil mikinu do košíku s dalšími věcmi.
Pokladní v obchodním centru O2 zabalila nákupy do tašek. Prosím, zaplaťte 14175Kč, řekla.
Mám jen 12000Kč v kapse. Nech některé věci, které momentálně nepotřebuješ, poradil jsem matce. Nechci nic odkládat, tak plať i s tvým penězi, protože ne jen můj otec mě má podporovat. Zákon mi dává právo.
Vendula vytáhla peněženku, vybrala peníze a položila je na pokladní pás. Toto je na celý měsíc. Udělej, co chceš. Zaplať oblečení, ale nezapomeň ani na jídlo. Už ti nebudu dávat peníze. Měj se. Odjela s vážným výrazem.
Večer se syn vrátil domů s několika taškami nových věcí, které koupil v značkových obchodech. Koupil jsem si boty, jsou fakt elegantní. Máme ještě něco k jídlu v lednici?
Teď máš kožené boty, co? Navrhuju, abys je sám uvařil, řekla máma. Mami, myslím to vážně.
Myslel jsem si, že si dělám legraci? odpověděl jsem, ale on mi řekl, že zavolá otci, protože moje slova jsou nesmysl.
Tak hodně štěstí, zasmála se máma. Zavolal jsem otci: Tati, mohl bych u tebe na měsíc přenocovat? Proč jsi na dovolené? Pošli mi prosím nějaké peníze, jsem na mizině. Odpověděl, že se uvidíme později.
Rozhovor s tátou byl krátký, ale smutný. Šel jsem se skloněnou hlavou do pokoje a otec mezitím volal bývalé manželce: Co se mezi vámi stalo?
Máma podrobně vysvětlila, že syn dnes tvrdí, že mu vše náleží a že my ho musíme krmit. Je to drsný chlap, ale musíme ho najíst, jinak zemře hladově. Peníze z výživného použijeme na jeho stravu, a co zbyde, dáme mu.
O tři hodiny později vypadlo doma internetové připojení a syn se na mě rozčílil. Proč si myslíš, že teď zaplatím za net? Zdá se, že se chováš jako táta, který se chová impulzivně. Od příštího měsíce budu bydlet u otce.
Myslíš, že tě potřebuje rodina se třemi dětmi? zeptal jsem se. Slibuji, že u něj zůstanu. Dobře, ale příští měsíc nedostaneš žádné výživné, protože otec mi řekl, že ho musím krmit, a peníze, které ti dám, si odečtu z výživného.
Matka mi řekla, kolik měsíčně utrácí na naše obživu bylo to mnohem víc než výživné. Nakonec jsem si uvědomil, že jsem byl k ní nezdvořilý, omluvil se a začal jsem si během prázdnin brát brigádu, abych jí nějak pomohl.
**Osobní lekce:** Naučil jsem se, že peníze nejsou nejdůležitější, ale úcta a odpovědnost vůči rodině. Zodpovědnost nezávisí jen na výživném, ale na tom, jak se chováme k těm, kteří nás podporují.
