Dobré zprávy
11. prosince Nikdy nezapomenu ten večer v zámečku u Zbraslavi, kde se každý detail leskl pod nánosy očekávání a bezchybné organizace. Vybrali jsme ten
Byl obyčejný úterní večer. Postavil jsem vodu na čaj, v rádiu tiše hrála hudba a bytem se linula vůně pečených jablek můj lék na podzimní melancholii.
Mami, já jsem ho prostě nemohl nechat být, zašeptal Matěj. Chápeš? Nemohl. Matějovi bylo čtrnáct, a měl pocit, že se proti němu obrátil celý svět.
Na okolnosti se nečeká, ty tvoří lidé sami. Vy jste vytvořili okolnosti, kdy jste nechali živého tvora na ulici. A teď to chcete změnit, když se vám to hodí.
Neopustila jsem svého manžela proto, že by mě podvedl. Odešla jsem, protože v nedělní večer poslouchal pozápasové rozhovory v rádiu, zatímco náš pes měl
Okamžitě poznal svou matku Tohle sídlo bylo vybrané proto, aby nic nevyčnívalo. Místo, kde byl každý detail naplánován, vyleštěn, ohlídaný: křišťálové
Máma byla unavená Ivana tak křičela na prodavačku v obchodě s potravinami v pražských Vršovicích, až té staré paní vibrovaly ruce. To tu budete šaškovat ještě dlouho?
O tom, že přijede Ondřej, věděla už dlouho celá vesnice. Dívky se chystaly, vymýšlely si účesy a vylepšovaly šaty. Jen Anička, sirotek, si říkala, na co
Dobré zprávy
Anděl, který vážil sto kilo a voněl po levné kávě V herně na oddělení onkologie vládlo ticho, které občas narušoval jen šustot papíru a vrzání fixů.
Neopustil jsem manželku proto, že by mi byla nevěrná. Odešel jsem, protože v nedělní večer poslouchala pozápasové rozhovory, zatímco náš pes dostával epileptický