Dobré zprávy
Dobré zprávy
Tohle ti musím říct, věř mi, je to fakt jak z filmu. Víš, jak se člověk pořád míjí s bezdomovci? Obvykle se jim vyhýbáme pohledem, hodíme jim pár drobných
Denník: Jak jsem se stala maminkou díky svému dobrému srdci Dneska, když jsem přišla domů do našeho paneláku na sídlišti v Brně, hned mě zarazila krabice
Automatické dveře policejní stanice v Praze se otevřely s tichým nostalgickým zasyčením studený zimní vzduch, v něm zamíchané vůně lipového čaje a vlhkých
Přísahám na ještě nenarozené děti, že kdybych tehdy nezapomněla nabíječku na telefon v tom hotelovém pokoji… Dveře se otevřely dokořán a v nich stál
Zabydlela jsem se s mužem, kterého jsem potkala v lázních. A moje děti mi řekly, že blázním. Zabydlela jsem se s mužem, kterého jsem poznala v Mariánských Lázních.
Dobré zprávy
My často procházíme kolem lidí, kteří žijí na ulici, a snažíme se s nimi navázat co nejmenší kontakt. Dáme jim pár drobných korun, abychom utišili své
Dobré zprávy
Kolem lidí bez domova chodíme často, jako bychom byli ve snu, kde nikdo nemá tvář. Občas jim vhodíme pár korun pro klid duše a za rohem už jsou zase součástí
Hele, musím ti povyprávět něco, co mi v poslední době úplně změnilo pohled na lidi. Víš, jak jsme se ve škole vždycky bavily o Tereze Vaňkové?
Nechci bydlet s rodinou své dcery! Řeknu vám proč. Moje dcera a její rodina přišli o střechu nad hlavou. Po záplavách byl jejich byt v Praze neobyvatelný
Jsem s tebou Pavle, já už fakt nevím, co dělat! Ona nikoho neposlouchá! Pořád mele, že bude rodit! Jaké dítě, Pavlíku? Jaké? Je jí teprve devatenáct!






