Dobré zprávy
V mrazivé jitro v malém městečku Lesná, kde vítr honil po nástupištích spadané listí, jsem ji spatřil na perónu stanice „Severní“. Stála úplně na kraji
Neznámé setkání: pravda, která otevřela oči Jitka odjela na služební cestu do Brna. Ubytovala se v hotelu, rychle se ponořila do práce – schůzky, jednání, úkoly.
Všechno je ještě před námi: čas, který se vrací V chladný listopadový večer, ve městečku Říčním, prosyceném vůní vlhka a spadaného listí, Jakub se zastavil
Ráno bylo mrtvolně tiché. Vchod do domu dýchal zatuchlým vzduchem – směsí kočičího žrádla, starého plastu a něčeho lepkavě sladkého, co vzdáleně připomínalo
Žádná chata nebude! Jana sotva zasunula klíč do zámku, když ji napadlo – něco není v pořádku. Byt nebyl prázdný. Z kuchyně se ozývaly hlasy.
Dnes jsem si znovu zavolala s mámou a moje srdce se svíralo bezmocí. Seděla jsem v kuchyni, dívala se na zasněženou zahradu a snažila se zadržet slzy.
Adam stál ve výtahu, netuše, že obyčejná jízda změní jeho zimu. V rohu stála mladá žena v šedé bundě a vedla za ruku asi pětiletou holčičku.
Vykopaný dědeček: Jak vnuk vrátil babičce chuť do života Lucie a Jakub vyrazili se synem Vojtou na venkov navštívit Lucčinu matku a nechat chlapce u babičky o prázdninách.
Taška, která změnila vše: náhodné setkání po rozvodu a prázdnotě Alena se vracela domů z večírku. Poseděla s kamarádkami v kavárně, povídaly si o životě.
Zapomenutá pohlednice Lucie Vávrová se vrátila domů v pochmurné náladě. „Ahoj! Budeš večeřet?“ přivítal ji s úsměvem manžel Jan v předsíni. „Ty jsi něco uvařil?









