16. prosince 2025 deník
Už po stovce pokusů jsem prosil tetu Jitku, abychom neprijímali pozdní návštěvy, ale nechtěla mě poslouchat. Z nějakého nepochopitelného důvodu má maminka mé manželky pocit, že má právo vkročit do našeho domu bez předchozího oznámení. Náš syn, malý Matěj, je už rok starý a mám ho nastavený na pevnou rutinu. Když se neuspí do osm večer, raději ho nepřikládám do postýlky, protože to jen prodlužuje dvě hodiny pekelného přetěžování.
S tetou Jitkou už to nedává smysl probrat. Kolikrát jsem ji žádal, aby nepřicházela tak pozdě, neuslyšela. Nějak nevidí, že není rozumné navštěvovat ročního vnuka v tak pozdních hodinách.
Pracuju dlouho, říká. Přijde na půl hodiny, zahraje si s Matějem, rozesměje ho, ale také ho rozhýbe, a pak mi zůstane celá noc s tím, že ho musím uklidit do postýlky. Později se rozpláče a křičí.
Co mám dělat?
Dnes jsem začal jako obvykle připravovat Matěje ke spánku. Manželka a já jsme si už vybrali film, který jsme chtěli večer sledovat, když zazvonil zvonek. Otevřela dveře a stála tam maminka její teta Jitka.
Je těžké popsat, co jsem cítil. Vzplanul ve mně hněv. Matěj právě začal prořezávat zuby a byl neklidný, takže každou chvíli klidu jsme si vážili. Snažil jsem se zachovat klid koneckonců, jde o matku mé manželky.
Zahral jsem si, že mě bolí, přiložil ruku k tváři a křičel:
Přicházíte v pravý čas! Bolí mě zuby, nemůžu to vydržet, nechci jít sám k zubaři. Zůstaňte s dítětem ještě chvíli, pak se brzy rozloučíme.
Manželka nic nepochopila, rychle se oblékla a vyrazili jsme z domu.
Co to má být za divadlo? zeptal se manžel.
Aspoň si můžeme někde být sami. A nezapomeň vypnout telefon! řekl jsem mu.
Do půlnoci jsme se vrátili domů. Teta Jitka musela vzít taxík. Matěj ležel v dětském kočárku, po místnosti byly rozházené špinavé pleny a oblečení. Hračky, dudlíky, rázátka v jedné větě umělecký nepořádek, všechno rozptýlené po podlaze.
Teta vypadala vyčerpaně, make-up byl rozmazaný a sukně poseté dětským výkolem. Od té doby k nám chodí méně a už ne ve tak pozdních hodinách.
Z této zkušenosti jsem si uvědomil, že úcta k rodinným pravidlům a zdravému spánku je klíčem k pokojné domácnosti. Když si nastavíme hranice a držíme se jich, všichni spí lépe.





