Ložnice se ponořila do ticha, když Luděk zaujímal místo vedle své manželky na pohovce. “Nevím, co bych měl mamce koupit,” přemýšlel nahlas.
Lenka jen pokrčila rameny. Pro ni byl výběr dárku pro tchyni vždycky obtížný úkol. Od prvního setkání měla s Lídou, matkou Luďka, napjaté vztahy.
Luděk rychle pochopil postoj své matky, a proto se po rozhovoru s manželkou rozhodli držet si od ní odstup. Žádné závazky, občasný telefonát nebo společné oslavy, pokud byl zájem — to bylo maximum jejich komunikace.
Letos se Lída rozhodla oslavit své kulaté narozeniny a pozvala všechny příbuzné, včetně mladého páru. “Máma říkala, že bude ráda za jakýkoli dárek,” vzpomněl si Luděk najednou.
“Ale pokaždé říká to samé a pak mění výraz, jakmile dárek rozbalí,” povzdechla si Lenka. “Tvoje sestra jí může dát cokoli, ale u nás je to vždycky problém!”
Když si Lenka připomněla, jak Lída často kritizovala jejich dárky, udělalo se jí nevolno. “Pamatuješ na Den žen? Dali jsme jí drahý kosmetický set a ona pak brečela, že ji považujeme za starou a ošklivou,” vzpomněla Lenka. “Jaký dárek kdy ocenila? Zlato nebo elektroniku, protože je může ocenit podle ceny.”
“Možná bych jí měl přece jen zavolat a zeptat se na ten dárek?” navrhl Luděk nerozhodně.
“Jak chceš,” odpověděla Lenka s odtažitostí.
Luděk se rozhodl jít snadnější cestou a zavolal matce, aby zjistil, co si přeje. “Ludku, nepotřebuji nic. Stačí, když přijdete sami. To mi bude dárek,” odpověděla Lída nejistě.
“Mami, opravdu? Neurazíš se potom?” chtěl si ujasnit Luděk.
“Ale ne, samozřejmě že ne! Budu ráda za každou maličkost,” zasmála se žena a Luděk se rozhodl její slova dodržet.
“Mama říkala, že můžeme vybrat, co chceme,” oznámil Luděk Lence.
Lenka pochybovačně pohlédla na manžela. Příliš nevěřila slovům své tchyně. Nakonec však souhlasila s tím, že společně vyberou pro Lídu dárek.
“Co třeba robotický vysavač, aby nemusela pobíhat s vysavačem po bytě?” Lenka navrhla s ohledem na rozpočet. Manželé se rozhodli a koupili Lídě dárek za padesát tisíc korun.
Jubilantka přivítala syna a snachu se širokým úsměvem, který zmizel ve chvíli, kdy spatřila balíček s vysavačem. “Proč?” povzdechla si. “Ludku, prosím, dones to do pokoje.”
Lenka se na pár minut šokovaně dívala na tchyni, která nebyla spokojená s jejich dárkem. Hned za nimi přišla sestra Luďka se svým mužem. “Mámo, to je pro tebe!” zavolala Radka.
“Díky, drahoušku! Tohle je úžasné!” Lída objala svou dceru. Lenka byla zvědavá, co jí Radka mohla dát, že si to tak oblíbila. K jejímu překvapení to byla obyčejná kosmetická sada z obchodu za několik stovek.
Lenka pohlédla na manžela, viděla, jak je nespokojený s matčinou reakcí na jejich dárek. Luděk to dlouho v sobě dusil, ale když Lída znovu chválila dárek od jeho sestry, neudržel se.
“Mámo, můžeš na chvíli?” Luděk si ji vzal stranou. “Co se děje, něco v nepořádku?” optala se matka.
“Nelíbí se mi, jak reaguješ na naše dárky, a pak chválíš něco levnějšího, co ti dala Radka,” řekl zasmušile Luděk.
“Vy jste bohatší než Radka, proto byste měli dělat dárky podle toho,” odsekla Lída.
“A co si myslíš, že dáváme? Něco laciného? Musíme k tomu přiložit účtenku?” zeptal se Luděk s výsměchem.
“Och, prosím, už to nech být,” řekla žena, toužící ukončit nepříjemný rozhovor. “Co mám dělat, když mi Radčiny dárky dělají větší radost?”
“Protože nevíš, kolik stál ten náš,” odvětil Luděk. “Stál padesát tisíc!”
“Tak drahé?!” předstírala překvapení Lída. “To mi ani nepřipadá…” pokrčila rameny.
“Víš, proč chválím dárky od Radky? Protože dávají podle svého rozpočtu, zatímco vy dáváte jen tak, aby bylo,” vypálila Lída nečekaně.
“Myslíš to vážně, že bychom ti mohli dát třeba lázně?” rozhořčeně se zeptal Luděk. Zaslzl na chvíli, než pokračoval, jasně rozzlobený.
“Myslíš si, že nás s Lenkou prší peníze?” zavrtěl Luděk hlavou. Jeho křik přivolal ženu a Radku. Obě zůstaly stát v prahu, užaslé z hádky.
“Máma žádala zvlhčovač, ne vysavač,” připojila se Radka. “Pokud byste se více zajímali o maminčiny potřeby, věděli byste to.”
“Ptal jsem se!” pronesl Luděk se sevřenými zuby. “Od teď končím s dárky! Všechno je špatně, ať uděláme cokoli! Omlouvám se, jestli jsme nesplnili očekávání. Jdeme.” Rozhořčený Luděk opustil místnost se svou ženou.
Lída propukla v pláč a zatímco ji Radka uklidňovala, Luděk a Lenka s kamennými tvářemi opustili dům. Luděk držel slovo. Aby se vyhnul dalším konfliktům a nevhodným dárkům, rozhodl se přestat navštěvovat rodinné oslavy a ušetřit si tak nervy.
