Když jsme s manželkou nastoupili do letadla na cestu za příbuznými do Říma, zjistili jsme, že naše předem vybraná místa u okénka jsou obsazena cizí ženou a jejím synem – místo omluvy nám vynadala, že její dítě prostě chtělo sedět u okénka, a odmítla si přesednout, dokud nezasáhl steward.

Happy News

Když jsem nastoupil do letadla, hned jsem si všiml, že na našich místech už někdo sedí.

Moje žena a já jsme se chystali navštívit příbuzné v Brně. Koupil jsem dva letenky, přičemž jedno místo u okna zůstalo volné.

Ve stroji, kterým jsme měli letět, jsou tři sedadla v jedné řadě. Proto jsem při výběru věděl, že si můžeme sednout vedle sebe a zároveň mít možnost dívat se z okna.

Když jsme nastoupili do letadla, zjistil jsem, že naše místa zabírá někdo jiný. Zkontroloval jsem své letenky a ujistil se, že vše je správně. Na mém sedadle seděla žena a na místě mé ženy její asi pětiletý syn. Chovala se, jako by bylo všechno v pořádku, tak jsem si pomyslel, že si čísla sedaček nejspíš spletla.

Promiňte, sedíte na našich místech, řekl jsem slušně.

Žena neodpověděla. Když to zopakovala i moje žena, otočila se a otráveně prohodila:

Můj syn chtěl sedět u okna. Kdo dřív přijde, lépe sedí. Místo měnit nebudeme. Ty ve střední řadě jsou volné.

Omlouvám se, ale ta místa jsme si koupili záměrně. Prosím, uvolněte je a nedělejme zbytečné scény.

Nevidíte, jak je dítě natěšené? Když ho teď přesadím, bude se vztekat. Vy asi nemáte děti, co? Jste dospělí.

Rozhodli jsme se, že se nebudeme hádat a obrátili jsme se na stevarda. Teprve po jeho napomenutí si žena s dítětem přesadila na svá místa.

Pokud jí tolik šlo o místo u okna pro syna, proč si neobjednala letenku s konkrétním sedadlem hned od začátku? To je jenom obyčejná chamtivost!

Bylo dobré, že stevard situaci rychle vyřešil, protože takový konflikt by mohl trvat věčnost. Ostatní pasažéři mě podpořili, jelikož jsem se nesnažil situaci vyhrotit, ale naopak vše klidně řešil.

Nechápu ale, proč někteří rodiče s dětmi mají pocit, že pro ně platí jiná pravidla. Také máme své děti, ale nikdy by nás nenapadlo zabírat cizí místo nebo předbíhat v řadě.

Jsem rád, že zbytek letu proběhl už bez problémů. Snad si paní uvědomí, že je lepší myslet dopředu a neobtěžovat ostatní svými rozmary.

Poučení? Slušnost a klidné jednání mají svou váhu a život je v Česku hned snazší, když si každý hledí svého a respektuje ostatní.

Rate article
Add a comment