Už je to pěkných pár let, co si vzpomínám, jak můj syn žil přibližně rok s Bárou. Přesto jsme nikdy nepoznali její rodiče, což mi přišlo zvláštní. Ta věc mi pořád vrtala hlavou, a tak jsem se rozhodla na to přijít.
Odmalička jsme syna vychovávali v duchu úcty k ženám jeho babičce, matce, manželce i dceři. Pokládala jsem to vždy za nejdůležitější vlastnost, kterou muž může mít: respekt k ženám. S manželem jsme se synovi snažili dát vše potřebné dobrou výchovu, vzdělání i vybavení do života. Nechtěli jsme mu všechno usnadnit, ale i tak jsme mu pořídili dvoupokojový byt v Praze. Pracoval sice, aby si založil vlastní živobytí, ale na vlastní bydlení peníze neměl.
Byt jsme mu samozřejmě hned nedarovali, o nákupu jsme mu tenkrát dokonce neřekli ani slovo. A víte proč? Náš syn totiž bydlel s přítelkyní právě proto. S Bárou byl už skoro rok, ale že bychom poznali její rodiče, to nepřišlo. Připadalo mi to neobvyklé, až podezřelé.
Časem jsem zjistila, že Báry maminka bývala sousedkou mé kamarádky z dětství. A právě ona mi jednoho dne pověděla něco, co mě zneklidnilo. Ukázalo se, že ta paní vyhodila svého muže z domu, když začal vydělávat méně. A to byl teprve začátek absurdních situací… Netrvalo dlouho a paní začala chodit s ženatým, ale zámožným mužem. Dokonce i Bářina babička měla dlouhá léta poměr s ženatým mužem. Nutily svou dceru a vnučku jezdit na jeho chalupu, kde pomáhaly na statku.
Možná právě proto měl můj syn několik drobných aférek se svou budoucí tchyní. Co mě ale na téhle historii trápí nejvíc, je to, jak matka a babička štvaly Báru proti vlastnímu otci.
Bára byla na svého tatínka velmi fixovaná, ale kvůli těm dvěma ženám jí jejich vztah hrozil ztrátou. A jako by toho nebylo dost, rozhodla se Bára zanechat studia tvrdila, že muž se má o rodinu postarat. V tomhle jí dávám za pravdu svého syna jsem na to připravovala celý život. Ale kéž by Bára byla připravená na těžké chvíle, které život někdy přinese. Kde je však jistota, že to zvládne? Jak by mohla muži pomoci, kdyby přišly nějaké trable? Proto jsem ten byt nakonec převedla zpět na své jméno jak se u nás říká, vychovala jsem samoučka. Však víte co se pořídí před manželstvím, po rozvodu se nedělí. Ale Báru považuji za tak chytrou, že by mého “gentlemana” klidně nechala odejít jen v ponožkách…
