Před sedmi lety jsem si vzala muže, který neměl nic. Moje rodina se mi vysmívala a dokonce se mi směla přímo do očí. Vím, že ženy často mají představu o tom, jaký by měl být jejich manžel, a většinou přikládají velký význam jeho finančnímu zázemí. Některé hledají svého prince na pohádkové výši, jako by vycházel z obálky módního časopisu. Já jsem měla své vlastní požadavky. Bylo pro mě zásadní, aby nepil alkohol, protože přesně vím, že to vede jen k problémům, a nechtěla jsem, aby naše děti vyrůstaly s otcem, který je často opilý.
Chtěla jsem, aby byl pracovitý, ne líný, a aby ke mně byl čestný. Materiální věci pro mě nikdy nebyly hlavní. Nedívala jsem se na to, jestli má auto nebo byt. Nepocházím z rodiny milionářů, takže nebylo smysluplné usilovat o něco, co já sama nemám. Moje matka vychovávala mě i mého bratra sama, a tak jsme neznali luxus. S Lukášem jsme spolu žili rok, než jsme se rozhodli vdát. Měl šest sourozenců a pracoval na katedře své univerzity.
Lukáš bydlel v domě svých rodičů v Brně, s bratrem a matkou. Na svatbě byli jen nejbližší příbuzní a pár přátel. Po obřadu jsme se nastěhovali společně a zjistili, že máme odlišné povahy. Trvalo šest měsíců, než jsme si začali rozumět a zvykli si na sebe. Poprvé jsem viděla jeho mužské slzy, když jsem porodila naše dítě. Dnes máme dvě děti, Lukáš má stabilní výdělek, i když pracuje v jiném oboru, než jsem očekávala. Na začátku jsme si pronajímali byt, ale nyní vlastníme dům v malebné vesničce u Plzně a daří se nám dobře.
Občas se náš názor neshoduje, ale vždy o tom otevřeně promluvíme a naučíme se řešit konflikty. Stále nejste milionáři, ale nejdůležitější je, že jsme zdraví a šťastní. Dnes slavíme sedm a půl roku od dne, kdy jsme si řekli ano. Časem jsem si uvědomila, že ho miluji každý den víc a už ho nechci pustit. Jsem šťastná, když si hraje s našimi dětmi, když se o mě stará a volá, jestli mám hlad. To je ten pravý pocit naplnění.
Jako příklad uvádím kamarádku, která si vzala bohatého muže. Zpočátku všechno vypadalo dobře, ale brzy jí začal podvádět, byl neposlušný a dokonce bral peníze od jejích rodičů. Rozhodla se ho opustit, ale nechtěla své děti nechat u otce. Vidím, že takový život pro mě není. Jsem ráda, že jsem učinila správné rozhodnutí. Přeji všem ženám, aby milovaly své muže a cítily se milované. Nehleděte na velikost své peněženky štěstí se měří láskou a úctou. Život nás učí, že pravá hodnota spočívá v rodině a v tom, jak si navzájem pomáháme.
