Můj bývalý manžel z druhého manželství měl syna, který onemocněl, a on mě prosil o finanční pomoc. Řekla jsem ne!
Je mi 37 let. Jsem už dlouho rozvedená přesně deset let. Bývalý mě zradil a já mu nemohla odpustit. Teď žije se svou novou manželkou ve staré bytové věži na Vinohradech.
Ta ho otěhotněla, porodila chlapce, a on si ji vzal za ženu. Pak jsem se rozhodla, že s ním už nebudu mluvit. Nevím, co se tam odehrává.
Mám dost peněz výdělek mám slušný. A tak se minulé pondělí objevil můj bývalý před mým domem na Žižkově. Neviděli jsme se roky, a tak mě to opravdu šokovalo. Chtěla jsem mu to říct, ale on zahájil rozhovor první. řekl, že jeho synovi byl diagnostikován rakovina. Léčba bude stát majlant. On a jeho žena nemají moc peněz, a proto se rozhodl ke mně přijít.
Mám potřebné peníze, protože jsem nedávno prodala chaloupku, kterou jsem zdědila po babičce v Kutné Horě. On o tom slyšel a přišel si peníze vyzvednout. Přijel v pravý čas, jako by se všechno náhle uspořádalo podle jeho představ.
Ještě jsem si nevybrala, na co peníze utratím. Toužila jsem po hezkém autě, ale nejprve bych se musela naučit řídit a neměla jsem moc času. Přesto částka je slušná. Nepospěchala jsem s jejím rozdělením. Přemýšlela jsem, zda by mi peníze dal, kdyby já sama onemocněla. Pochybuji.
Máš vůbec ponětí, jak zoufalí jsme! zakřičel ke mně. Přestože nikdy nezvažoval moje pocity, ani pocity své nové ženy. Jednou mě vyměnil za ni bez váhání. Při rozvodu jsme vše rozdělili na polovinu. Říkal, že všechno bude užitečné pro jeho novou rodinu. Dokonce chtěl, abych mu vracela byt, který jsem koupila před svatbou a to mě zachránilo. Ach, jak nešťastný byl! A teď tu stojí a žádá peníze! Mluví o svých pocitech!
Řekl, že když mu nebudu věřit, předloží všechny potřebné dokumenty. Ale já to nepotřebuji. Ani se na to nebudu dívat. I kdyby přísahal, že všechno vrátí. A dítě stále potřebuje rehabilitaci, což stojí spoustu peněz. Upřímně pochybuji, že něco dostanu zpět.
Proč si nevezmeš půjčku v bance? zeptala jsem se ho.
Řekla jsem mu to přímo do tváře. Křičel a nabízel, že bych měla kleknout. To jsem odmítla. Proč bych ho ponižovala? Prostě ho nechci vidět ani znát. Zradil mě v té době. Zradil mě. Ať si tedy jde. Řekl, že se vrátí, až se uklidním a přemýšlet budu. Na co už není co přemýšlet.
Můžete říct, že nemám svědomí. Je jen tak, že chci spravovat své peníze sama. Nedělit je s ostatními. Po tomto rozhovoru se cítím trochu špatně, ale nepomohu jim bude to pro ně lekce a výplata za jejich hříchy.
Celý ten scénář se mi zdál jako podivný sen, kde se úzké ulice Prahy měnily v řeky a stromy šuměly slovy, která jsem už dávno neznala. V tom snu se peníze roztékaly jako med a já se plavala mezi nimi, zatímco on se snažil chytit zlatý prsten, který už nikdy nebyl můj.
