Pracuji jako administrátor v malé firmě. Naše kancelář je ve druhém patře. Práci jsem dostal nedávno. Mám nepříliš vysoký plat, ale na živobytí to stačí. Jsem stále svobodný, žiji s mámou a tátou a starám se o ně. Oba jsou v důchodu. Jak tedy můžete žít ze skromného důchodu při těchto cenách? Nakupuji potraviny do domácnosti a platím komunální služby. Rodiče mají sotva na léky.
Moje matka je zvyklá se o mě starat, i když jsem dospělý muž. Každé ráno mi připravuje snídani a také mi dává obědy s sebou. “Tady máš, synku, domácí oběd. Nebudeš mít celý den hlad.”
Jsem zvyklý jíst to, co si vezmu z domova. Nejsem jediný, kdo to dělá. Můj kolega Maks si také bere obědy z domova. Myslím, že je to ekonomičtější než jíst v baru nebo restauraci.
Jednou, když byl čas oběda a všichni jsme šli do kuchyně, jsem si všiml, že Maks si jídlo neodnáší. Pokračoval v práci, jako by se nic nestalo. Tehdy mu náš kolega Adam navrhl, aby s nimi šel do baru.
– Nedaleko byla otevřena nová hospoda. Pojďme ochutnat něco nového.
– Na jídlo v hospodě nemám peníze – odpověděl Maks.
– Děláš si legraci? Vždyť jsou to jen drobné! Adam ho přesvědčil.
Pro Adama je samozřejmě všechno levné. Jeho tchán, který je naším šéfem, mu sehnal práci u nás. Adam si vzal šéfovu mladší dceru, takže si teď žije jako kobliha na másle. Má drahé auto a luxusní dům.
Jen se divíme, proč musí pracovat. Možná proto, aby jednou zdědil firmu.
A co má Maks? Jednopokojový starý byt, který zdědil po matce, a dvě děti. Má půjčku a staré auto, které se brzy rozpadne. Je zřejmé, že má finanční problémy. Na jídlo v hospodě tedy nemá peníze navíc. Adam nechápe, jaké to je žít od výplaty k výplatě.
Maks odmítl nabídku kamaráda. Nechápu proč, ale Adama to naštvalo.
– Pokud máte problémy s penězi, přečtěte si něco o finanční gramotnosti. I s malým platem se dá žít slušně. Na tvém místě bych si vybrala, na čem můžeš ušetřit a co potřebuješ, a sestavila si rozpočet na daný měsíc. Šetřit na jídle není nejlepší volba.
Moji přátelé šli na oběd a já jsem oslovila Maxe a nabídla mu oběd, který mi připravila maminka.
– ‘Najez se, kamaráde, je toho dost pro nás oba,’ řekl jsem.
